U zastřeného pracovněprávního vztahu, tzv. švarcsystému, dojde k zásadnímu zpřísnění pravidel, které inspekci práce výrazně rozšíří možnosti, jak nelegální praktiky postihovat. Vedle udělení vysokých pokut mohou zaměstnavatelé očekávat i několik dalších omezení.
Základní definici závislé práce a podmínky, za jakých může být vykonávána, jsou ustanoveny v § 2 a § 3 Zákoníku práce - č. 262/2006 Sb., přičemž v paragrafu 2 najdeme přesnou definici toho, co lze za závislou práci považovat. V následujícím paragrafu je pak upraveno, za jakých podmínek musí být závislá práce vykonávána.
Dalším zákonem, který problematiku definuje, je pak Zákon o zaměstnanosti – č. 435/2004 Sb. Zde najdeme přesnou definici nelegální práce (§ 5) a jsou zde upřesněny také sankce, které lze za umožnění výkonu nelegální práce udělit (§ 140). V reakci na judikaturu Nejvyššího správního soudu ze 13. 2. 2014, sp. zn. 6 Ads 46/2013, v níž bylo uvedeno.: „Za (samostatný) znak je nutno považovat již první část definice, která hovoří o tom, že práce je vykonávána. Nejen z tohoto gramatického vyjádření (vid nedokonavý), ale zejména z účelu definice a postihu nelegální práce je zřejmé, že mohou zůstat v platnosti dřívější judikaturní závěry o soustavnosti jako znaku závislé práce, neboť při jednorázové či příležitostné spolupráci se jen těžko může mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vytvořit jakýkoliv vztah, natožpak vztah závislosti,” pak v letošním roce došlo k novelizaci výše uvedeného zákona zákonem č. 408/2024 Sb., a nastala tak změna podmínky soustavnosti. Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, již nadále není podstatná délka výkonu této práce. Je zde přímo uvedeno, že „pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce.”
Tímto dochází k faktickému zpřísnění posuzování nelegální práce, jelikož již není třeba dokládat, jak dlouho byla tato práce vykonávána. Zároveň ale v zákoníku práce podmínka soustavnosti zůstává, a tak teprve budoucnost ukáže, jak bude toto řešeno při případných soudních sporech.
Zpřísnění pokut a sankcí
Došlo také ke značnému zpřísnění pokut a sankcí, které může inspekce uložit.
- Zaměstnavateli (právnické osobě) hrozí pokuta ve výši až 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč, zaměstnanci pak ve výši až 100 000 Kč.
- Zaměstnavateli kromě finanční sankce hrozí za umožnění výkonu nelegální práce také zákaz činnosti, a to nejdéle na 2 roky.
Postihy pro švarcsystém nejsou jedinou změnou
Změna zákona o zaměstnanosti a inspekci práce se projednává na základě sněmovního tisku číslo 743 a 26. 11. 2024 byla doručena do Senátu. Nová pravidla by měla platit od 1. 1. 2025. Tento termín bude velmi pravděpodobně dodržen. Součástí této novely je totiž také přílepek, který ruší režim oznámených dohod o provedení práce, o nichž se v posledních měsících výrazně diskutovalo. Na základě tohoto přílepku bude zrušen režim oznámené dohody, který je součástí změny zákona platné od 1. 7. 2024. O této změně pojednáváme v tomto článku.
V případě schválení tohoto tisku v současném znění dojde ke značnému posílení pravomocí kontrolních orgánů (inspekce práce) a oprávnění inspektora, jelikož v tisku se přímo uvádí, že má inspektor možnost „při provádění kontroly nebo v rámci úkonů předcházejících kontrole pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak; právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím není dotčeno.“
Další důsledky umožnění výkonu nelegální práce
- Za umožnění výkonu nelegální práce bude možné uložit zveřejnění rozhodnutí o přestupku, a to na úřední desce Státního úřadu inspekce práce na dobu 1 roku.
- Zaměstnavatel, kterému byla uložena pokuta za nelegální práci, se podle § 178 písmeno f cizineckého zákona považuje za nespolehlivého zaměstnavatele.
- Nezařazení nebo vyřazení volného pracovního místa z centrální evidence volných pracovních míst, která mohou být obsazena držiteli zaměstnanecké karty.
- Odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání – toto se týká hlavně agentur práce.
- Neposkytnutí příspěvku na zřízení pracovního místa pro osoby se zdravotním postižením.
Závěrem bychom rádi upozornili také na nebezpečí možnosti zpětného určení spolupráce jako pracovněprávního vztahu.
Na základě pravidel výkladu právního jednání v občanském zákoníku lze právní jednání „překvalifikovat“. Soud tedy může rozhodnout, že například na základě příkazní smlouvy vznikl mezi stranami pracovní poměr. Zastírání výkonu závislé práce je totiž „hra“, která může zastřeného zaměstnance „přestat bavit“. Může se v různých souvislostech obrátit na soud a požadovat určení, že šlo o výkon závislé práce, a tedy ve skutečnosti o pracovněprávní vztah.
V souvislosti s tímto jsou k dispozici již dvě judikatury:
- Rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 21 Cdo 992/2017 k dispozici zde.
- Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3061/2020 k dispozici zde.
Pokud Vám není cokoliv z tohoto tématu jasné, neváhejte se na nás obrátit.
