Průkopníkem v oblasti zaměstnaneckých benefitů byl u nás Tomáš Baťa, který zaměstnancům nabízel firemní ubytování, vzdělávání, ale třeba i příspěvky na léčebné prostředky. Dnes máme k dispozici širší spektrum benefitů, některé jsou však výhodnější a vyhledávanější. Podmínky poskytování zaměstnaneckých benefitů by měly být pro všechny zaměstnance stejné a upravené interní směrnicí. Uvádíme přehled těch nejvyužívanějších včetně jejich daňových dopadů, a to jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance.
DODATKOVÁ DOVOLENÁ/SICK DAYS
Zákonný roční nárok na dovolenou je 20 dní. Oblíbeným benefitem je navýšení tohoto nároku například na 25 či
30 dní. Pokud však zaměstnanec dovolenou nečerpá, může to mít naopak i negativní dopad. Výhodnější jsou pak Sick days, jejichž čerpání nepodléhá Zákoníku práce a nevyčerpané dny mohou propadnout.
HOME OFFICE/PRUŽNÁ PRACOVNÍ DOBA
Pracovat v domácím prostředí a moci si vybrat, zda pracovat brzy ráno či pozdě v noci, může zaměstnancům vyhovovat. Nezapomínejme však, že i domácí pracoviště musí projít kontrolou bezpečnosti práce. Podle zákoníku práce si také každý zaměstnanec musí vést evidenci pracovní doby a dodržovat přestávky v práci.
STRAVENKY/ZÁVODNÍ STRAVOVÁNÍ/OBČERSTVENÍ NA PRACOVIŠTI
Stravenky v různých nominálních hodnotách jsou poskytovány např. společnostmi SODEXO nebo EDENRED. Zaměstnavatel může do daňových nákladů společnosti využít 55 % hodnoty stravenky (maximálně však do výše
70 % stravného vymezeného pro zaměstnance při pracovní cestě 5 až 12 hodin, což odpovídá nominální hodnotě stravenky maximálně 118,- Kč v roce 2018), 45 % lze srazit po dohodě zaměstnancům ze mzdy. Poměr rozdělení nákladů, nominální hodnotu i nárok na stravenku stanovují interní směrnice. V současnosti lze využívat stravenky v papírové podobě nebo lze hodnotu stravenek nahrávat na „platební“ kartu.
Pokud má zaměstnavatel prostor provozovat vlastní stravovací zařízení, a to jak vlastními silami či prostřednictvím jiných subjektů, lze do daňových nákladů uplatnit veškeré náklady na provoz (např. energie, odpisy zařízení, mzdy pracovníků apod.) tohoto zařízení. Naopak hodnota potravin je vždy daňově neuznatelným nákladem. Pro zaměstnance se v obou případech jedná o daňově osvobozený příjem.
Minerální vody, džusy, ovoce či sladkosti zaměstnance na pracovišti jistě potěší, z jejich strany se jedná o nepeněžní plnění osvobozené od daně, pro zaměstnavatele jsou však tyto náklady zcela daňově neuznatelnými.
JAZYKOVÉ KURZY/ŠKOLENÍ
Další vzdělávání zaměstnanců je vyhledávané jak zaměstnavateli, tak samotnými zaměstnanci. Rozšiřování vzdělání by však mělo jít ruku v ruce s předmětem činnosti společnosti. Pokud zaměstnancům společnost platí např. jazykové kurzy a znalost jazyka není nutná pro vykonávání pracovní pozice zaměstnance, jedná se o daňově neuznatelný náklad na straně zaměstnavatele a o zdanitelný příjem na straně zaměstnance.
KNIHY/KULTURNÍ A SPORTOVNÍ AKTIVITY/MULTISPORT CARD/DÁRKOVÉ POUKÁZKY
Dárkové poukázky a jiná nepeněžní plnění na různé kulturní, sportovní či vzdělávací aktivity nebo k využití zdravotnických zařízení, jsou již ustálenou praxí mnoha zaměstnavatelů. Nově lze zaměstnance odměňovat
i poukázkami na knihy. Knihy se tedy zařadili spolu s kulturními a sportovními aktivitami mezi benefity osvobozené od zdanění na straně zaměstnance. Do stejné kategorie lze zařadit i příspěvky na zdravotnické potřeby, například dioptrické brýle, či očkování proti chřipce. Nutno zdůraznit, že pro zaměstnavatele se vždy jedná o daňově neuznatelný náklad.
PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ/DOPRAVA
Zaměstnavatelé mohou dále přispívat svým zaměstnancům na dopravu do práce nebo poskytovat přechodné ubytování v blízkosti pracoviště. Pro zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad, pokud je tento nárok upraven ve vnitřní směrnici zaměstnavatele nebo v pracovní smlouvě. Pro zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem. Výjimku tvoří hodnota přechodného ubytování, pokud obec přechodného bydliště není shodná s obcí bydliště zaměstnance, a to maximálně do výše 3.500 Kč/měsíčně, která je od zdanění u zaměstnance osvobozena.
SLUŽEBNÍ AUTOMOBIL K VYUŽITÍ I PRO SOUKROMÉ ÚČELY
V případě, že má zaměstnanec k dispozici služební automobil a po vzájemné domluvě je umožněno automobil používat i pro soukromé účely, zaměstnanci se musí dodanit 1 % pořizovací ceny vozu včetně DPH za každý měsíc, ve kterém automobil využívá i k soukromým účelům. Nezapomínejme, že cesta do práce i z práce je považovaná jako cesta soukromá.
Náklady za spotřebované soukromé pohonné hmoty lze po dohodě zaměstnanci srážet ze mzdy, nebo je lze považovat za nepeněžní benefit. V takovém případě se však jedná o zdanitelný příjem zaměstnance a daňový náklad zaměstnavatele (nárok musí být sjednaný v interní směrnici či pracovní smlouvě).
PŘÍSPĚVKY NA PENZIJNÍ A ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Zaměstnanci, kteří mají uzavřenou smlouvu na penzijní nebo životní pojištění, si mohou ve smlouvě sjednat příspěvek i od svého zaměstnavatele. Tento příspěvek je až do výše 50.000,- Kč za rok osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. Pro zaměstnavatele je tento benefit daňově uznatelným nákladem.
Součástí benefitu penzijního a životního pojištění může být například i to, že společnost zaměstnanci zprostředkuje výhodnou smlouvu od jejich smluvní pojišťovny.
BENEFIT CARD/CAFETERIA
Většinu uvedených benefitů lze shrnout do jednoho místa, a to systémem jedné karty. Tyto systémy zaměstnaneckých benefitů se často nazývají Cafeteria systémem. Zaměstnavatelé poskytnou svým zaměstnancům benefitní kartu a ti si mohou vybrat z nasmlouvaných akcí a různých poskytovatelů benefitů. Lze si tak vybrat například lístky do divadla, vstup do vybraného sportovního areálu nebo i zájezd dle vlastního výběru. Velkou výhodou tohoto systému je možnost každého zaměstnance vybrat si aktivitu či zařízení dle vlastních preferencí.
Zaměstnavatel „nahrává“ zaměstnancům body na benefitní kartu, za benefity platí až v okamžiku čerpání zaměstnancem.
DÁRKY ZAMĚSTNANCŮM
Dárky zaměstnancům jsou také dosti rozšířeným benefitem, zejména v období Vánoc (např. vánoční kolekce, sportovní vybavení apod.). U těchto dárků bychom se ale měli mít velmi na pozoru. Nejen že poskytnutí dárku zaměstnanci je daňově neuznatelným výdajem, ale představuje zároveň zdanitelný příjem na straně zaměstnance. Jedná se tak o velmi nevýhodný zaměstnanecký benefit. Výjimkou jsou pouze reklamní a propagační předměty s hodnotou do 500,- Kč a dárky poskytnuté v souladu s účelem uvedeným ve vyhlášce k Fondu kulturních
a sociálních potřeb (např. významná životní jubilea, první odchod do starobního důchodu apod.).
Závěrem bychom rádi poukázali na skutečnost, že daňově neuznatelný náklad vyplývající z využití zaměstnaneckých benefitů neznamená pro firmu vždy nevýhodu. Společnost sice odvede daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %, ovšem zdanění na straně zaměstnanců je pro společnost nákladem vyšším. Pokud zaměstnanec benefit daní,
tzn. je jeho zdanitelným příjmem, pro společnost tento náklad představuje dalších
34 % na odvodu sociálního a zdravotního pojištění, stejně jako v případě výplaty mzdy. Zaměstnanecké benefity, které jsou sice nedaňovým nákladem na straně zaměstnavatele, ale zároveň jsou osvobozeným příjmem na straně zaměstnance, jsou tak daňově výhodné pro obě strany.
Zaměstnaneckých benefitů je celá řada a mají různé daňové dopady. V případě, že řešíte Vaše nastavení zaměstnaneckých benefitů, případně chcete nově některé zavést, rádi Vám s tím pomůžeme a poradíme.