Jak postupovat při vzniku pracovního úrazu: povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele| ASB Group

Jak má zaměstnavatel postupovat při vzniku pracovního úrazu, uvádí ustanovení §105 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce. Způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu pak upravuje Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. V tomto článků se dočtete, jaké postupy musí zaměstnavatelé dodržet, aby na jejich straně nedošlo k žádným komplikacím.

Co je pracovní úraz

Pracovní úraz je poškození zdraví, ke kterému došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s výkonem práce. Typicky se jedná o náhlou krátkodobou událost, která způsobila újmu na zdraví zaměstnance.

Typy pracovních úrazů

Pracovní úrazy jsou rozděleny na:

smrtelné – poškození zdraví, na jehož následky úrazem zemřel zraněný zaměstnanec nejpozději do 1 roku)
závažné – s hospitalizací delší než 5 dnů
ostatní – s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny

Povinnosti zaměstnance při vzniku pracovního úrazu

Zaměstnanci jsou povinni bezodkladně nahlásit svému nadřízenému vzniklý pracovní úraz, pokud jim to jejich zdravotní stav dovolí. Mají také povinnost spolupracovat při objasňování jeho příčin. To platí i na drobná poranění, která by běžně nemusela být považována za důležitá. Stejnou povinnost pak mají zaměstnanci i v případě, kdy se stanou svědkem zranění jiného zaměstnance. Všechny ostatní a navazující procesy již za zaměstnance řeší zaměstnavatel.

Povinnosti zaměstnavatele při vzniku pracovního úrazu

Zaměstnavatel je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu, ke kterému u něj došlo, za účasti poškozeného zaměstnance (pokud to jeho zdravotní stav dovoluje), svědků a odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel musí zároveň zajistit, aby nedošlo ke změně stavu pracoviště na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. Zda se jedná o pracovní úraz, záleží na rozhodnutí zaměstnavatele.

Zaměstnavatel je dále povinen vést knihu úrazů s evidencí všech vzniklých úrazů (včetně drobných poranění) i za předpokladu, že v jejich důsledku nevznikla dočasná pracovní neschopnost.

Postup při pracovním úrazu krok za krokem

Při vzniku pracovního úrazu je nezbytné jednat rychle, koordinovaně a v souladu s legislativou. Postup se týká nejen zaměstnance, ale především zaměstnavatele, který nese odpovědnost za evidenci, ohlášení i další související kroky. Níže najdete přehled všech důležitých kroků a povinností.

Klíčové je vyplnit záznam o pracovním úrazu

Zaměstnavatel je povinen vyhotovit záznam o úrazu v těchto případech:

pokud pracovní neschopnost trvá déle než 3 kalendářní dny,
nebo došlo ke smrtelnému úrazu.

Záznam musí obsahovat:

datum a čas vzniku úrazu
přesné místo a popis události
identifikaci zraněného zaměstnance
příčinu úrazu a přijatá opatření
jména svědků, pokud jsou k dispozici
posouzení závažnosti úrazu

Tento záznam musí být vyplněn do 5 pracovních dnů od chvíle, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl. Jedno vyhotovovení záznamu si ponechá a druhé předá zaměstnanci (jedná-li se o smrtelný úraz, doručí záznam jeho rodinným příslušníkům).

Stáhněte si oficiální vzor záznamu o pracovním úrazu.

Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz několika institucím

Zaměstnavatel musí ohlásit pracovní úraz stanoveným orgánům a institucím bez zbytečného odkladu. V případě smrtelného pracovního úrazu musí být záznam o pracovním úrazu zaslán těmto institucím do 5 dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o takovém úrazu dozvěděl. V případě závažných pracovních úrazů s hospitalizací delší než 5 pracovních dnů a pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny musí být tato skutečnost ohlášena do 5. dne následujícího měsíce.

Pracovní úraz musí zaměstnavatelé nahlásit těmto institucím:

Oblastní inspektorát práce (OIP)
Zdravotní pojišťovna, u které je zaměstnanec pojištěn
Česká správa sociálního zabezpečení, pokud je pracovní neschopnost vzniklá pracovním úrazem delší než 14 dní
Policie ČR, pokud vzniklo podezření na spáchání trestného činu nebo pokud došlo k smrtelnému úrazu
Báňský úřad, pokud to vyžaduje charakter společnosti
Odborová organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud to vyžaduje charakter společnosti

Nenahlášení pracovního úrazu

V některých případech se stává, že zaměstnanec svůj pracovní úraz vůbec nenahlásí – například z obavy o ztrátu práce, kvůli bagatelizaci úrazu nebo kvůli tomu, že se domnívá, že je „zbytečné něco řešit“.

To je však zásadní chyba, která může mít vážné důsledky.

Rizika, která hrozí při nenahlášení pracovního úrazu:

Zaměstnanec ztrácí nárok na odškodnění – bez oficiálního záznamu nemůže uplatnit nárok na náhradu ušlé mzdy, bolestné ani další náhrady.
Zaměstnavatel nemá povinnost úraz uznat zpětně – bez oznámení nelze prokázat souvislost s výkonem práce.
Nedostatek důkazů – čím déle se s nahlášením čeká, tím hůře se prokazují okolnosti úrazu.
Zaměstnavatel může čelit problémům – pokud se úraz dodatečně prokáže (např. svědecky nebo lékařsky), hrozí sankce i jemu.

Zaměstnanec by tedy měl každé poranění – i zdánlivě drobné – ihned oznámit nadřízenému. Tím chrání svá práva i práva zaměstnavatele.

Jak se platí pracovní úraz a jak dlouho trvá vyplacení

Zaměstnanec má nárok na:

náhradu ušlého výdělku (100 % rozdílu mezi nemocenskou a průměrnou mzdou),
bolestné a další kompenzace.

Vyplacení odškodnění trvá obvykle několik týdnů po předložení všech dokumentů pojišťovně.

Dokumentace a prevence opakování úrazu

Další neopomenutelnou povinností zaměstnavatele je zajistit nezbytná preventivní opatření, aby předešel opakování pracovního úrazu.

Pro odškodnění je důležité pečlivé zpracování evidence a důkazních materiálů, správné vyplnění záznamu o pracovním úrazu a doložení požadovaných dokumentů pojišťovně.

Pro proplacení náhrad při vzniku pojistného plnění musí zaměstnavatel předložit několik klíčových dokumentů pojišťovně. Bližší informace se dozvíte v našem článku na tomto odkaze.