Jak má zaměstnavatel postupovat při vzniku pracovního úrazu, uvádí ustanovení §105 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce. Způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu pak upravuje Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. V tomto článků se dočtete, jaké postupy musí zaměstnavatelé dodržet, aby na jejich straně nedošlo k žádným komplikacím.
Jak se dělí pracovní úrazy
Pracovní úrazy jsou rozděleny na:
- smrtelné (poškození zdraví, na jehož následky úrazem zemřel zraněný zaměstnanec nejpozději do 1 roku)
- závažné s hospitalizací delší než 5 dnů
- ostatní s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny
Povinnosti zaměstnance při vzniku pracovního úrazu
Zaměstnanci jsou povinni bezodkladně nahlásit svému nadřízenému vzniklý pracovní úraz, pokud jim to jejich zdravotní stav dovolí. Mají také povinnost spolupracovat při objasňování jeho příčin. To platí i na drobná poranění, která by běžně nemusela být považována za důležitá. Stejnou povinnost pak mají zaměstnanci i v případě, kdy se stanou svědkem zranění jiného zaměstnance. Všechny ostatní a navazující procesy již za zaměstnance řeší zaměstnavatel.

Povinnosti zaměstnavatele při vzniku pracovního úrazu
Zaměstnavatel je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu, ke kterému u něj došlo, za účasti poškozeného zaměstnance (pokud to jeho zdravotní stav dovoluje), svědků a odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel musí zároveň zajistit, aby nedošlo ke změně stavu pracoviště na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. Zda se jedná o pracovní úraz, záleží na rozhodnutí zaměstnavatele.
Zaměstnavatel je dále povinen vést knihu úrazů s evidencí všech vzniklých úrazů (včetně drobných poranění) i za předpokladu, že v jejich důsledku nevznikla dočasná pracovní neschopnost.
Klíčové je vyplnit záznam o pracovním úrazu
U pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo u smrtelných úrazů vyhotovuje zaměstnavatel záznam o pracovním úrazu neprodleně, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Jedno vyhotovení záznamu si ponechá a druhé předá zaměstnanci (jedná-li se o smrtelný úraz, doručí záznam jeho rodinným příslušníkům).

Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz několika institucím
Zaměstnavatel musí ohlásit pracovní úraz stanoveným orgánům a institucím bez zbytečného odkladu. V případě smrtelného pracovního úrazu musí být záznam o pracovním úrazu zaslán těmto institucím do 5 dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o takovém úrazu dozvěděl. V případě závažných pracovních úrazů s hospitalizací delší než 5 pracovních dnů a pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny musí být tato skutečnost ohlášena do 5. dne následujícího měsíce.
Pracovní úraz musí zaměstnavatelé nahlásit těmto institucím:
- Oblastní inspektorát práce (OIP)
- Zdravotní pojišťovna, u které je zaměstnanec pojištěn
- Česká správa sociálního zabezpečení, pokud je pracovní neschopnost vzniklá pracovním úrazem delší než 14 dní
- Policie ČR, pokud vzniklo podezření na spáchání trestného činu nebo pokud došlo k smrtelnému úrazu
- Báňský úřad, pokud to vyžaduje charakter společnosti)
- Odborová organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud to vyžaduje charakter společnosti)
Na co v případě pracovního úrazu ještě nezapomenout
Další neopomenutelnou povinností zaměstnavatele je zajistit nezbytná preventivní opatření, aby předešel opakování pracovního úrazu.
Pro odškodnění je důležité pečlivé zpracování evidence a důkazních materiálů, správné vyplnění záznamu o pracovním úrazu a doložení požadovaných dokumentů pojišťovně.
Pro proplacení náhrad při vzniku pojistného plnění musí zaměstnavatel předložit několik klíčových dokumentů pojišťovně. Bližší informace se dozvíte v našem článku na tomto odkaze.
Přečtěte si i další články ze světa HR, podnikání a financí
Změna okruhů a rozsahu překážek v práci. Zaměstnanci získají od června nová práva
Audit účetní závěrky v praxi: aktuální pravidla, připravované změny a doporučení
Sleva na pojistném pro pracující důchodce: jak ji řešit v praxi
