Jednou z neodmyslitelných povinností, která patří k závěru účetního období, je inventarizace majetku a závazků, kterou účetní jednotky provádí s cílem ověřit, zda skutečný stav majetku a závazků odpovídá stavu v účetnictví. Výsledkem tohoto porovnání pak mohou být inventarizační rozdíly, které představují odchylky mezi skutečností a stavem v účetnictví. Tyto inventarizační rozdíly musí být vypořádány v účetním období, za které se účetní závěrka sestavuje. V tomto článku shrnujeme základní pravidla účtování inventarizačních rozdílů a upozorňujeme na daňové souvislosti.
Inventarizační rozdíly u zásob
U zásob rozlišujeme průběžnou a periodickou inventarizaci. Průběžná inventarizace se provádí v průběhu účetního období, přičemž termín této inventarizace si určí účetní jednotka sama. Průběžnou inventarizaci mohou provádět účetní jednotky pouze u zásob, u kterých účtují dle druhů, míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob.
Pro doložení zůstatku zásob v účetní závěrce slouží především periodická inventarizace, u které může být inventura zahájena nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončena nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni. Rozdíly zjištěné při inventarizaci musí být zaúčtovány do účetního období, za které se inventarizace provádí.
Je vždy třeba posoudit, o které inventarizační rozdíly se jedná:
1. Úbytek zásob v rámci norem přirozených úbytků a norem ztratného
Jedná se o úbytky zásob, ke kterým dochází v důsledku jejich fyzikálních, chemických nebo technologických vlastností, případně v souvislosti s běžnou manipulací, skladováním či přepravou.
Tyto úbytky vznikají bez zavinění účetní jednotky a jsou považovány za nevyhnutelný důsledek nakládání se zásobami v rámci běžné hospodářské činnosti. Z tohoto důvodu představují daňově uznatelné náklady. Tyto normy a ztratné v maloobchodním prodeji si účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem. Stanovené normy musí být prokazatelné a ekonomicky odůvodněné. Zároveň musí být stanoveny před vznikem inventarizačního rozdílu, nikoli dodatečně upravovány v návaznosti na zjištěné manko.
Úbytky budou účtovány stejně jako spotřeba zásob, tedy vrub účtu 501 – Spotřeba materiálu, 504 – Prodané zboží či 58x – Změna stavu zásob vlastní činnosti.
2. Manka nad normu přirozených úbytků
Tyto rozdíly mezi skutečným stavem zásob a stavem v účetnictví nelze odůvodnit přirozenými úbytky ani normami ztratného stanovenými účetní jednotkou. Jsou daňově uznatelné pouze do výše souvisejících náhrad (pokud se nejedná o vyjmenované škody dle ZDP jako například živelní pohromy a škody způsobené neznámým pachatelem).
Účtují se na vrub účtu 549 – Manka a škody.
3. Náklady vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob
K prokázání likvidace musí být vždy sestaven likvidační protokol, ve kterém jsou uvedeny důvody likvidace, místo, čas a způsob provedení likvidace a také uvedení, jak účetní jednotka naloží se zlikvidovanými předměty. Jedná se o daňově uznatelný náklad dle ZDP §24 odst. 2zg.
Odepsané zásoby se účtují na vrub účtu 548 – Ostatní provozní náklady.
4. Přebytky nakupovaných zásob či zásob vlastní výroby
Pokud je výsledkem inventarizace přebytek zásob, účtuje se o něm jako o provozním výnosu na účet 648 – Jiné provozní výnosy. Jedná se o daňově účinný výnos.
Inventarizační rozdíly u dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
V rámci kontrolních postupů je nutné ověřit, zda pořizovací cena majetku evidovaná na příslušných účtech odpovídá pořizovací ceně uvedené na inventárních kartách jednotlivých položek majetku. Dále je třeba prověřit, zda obrat na straně MD příslušných majetkových účtů (01x – Dlouhodobý nehmotný majetek, 02x – Dlouhodobý hmotný majetek, 03x – Dlouhodobý neodepisovaný majetek) odpovídá pořizovacím cenám nově zařazeného majetku, jak je zaznamenán na inventárních kartách. Zároveň je třeba zkontrolovat, že případně vyřazený majetek či jiné úbytky majetku jsou správně zaznamenány na straně D těchto účtů.
1. Účtování přebytků – nalezeného dlouhodobého majetku
Může se stát, že při inventarizaci narazíme na dlouhodobý majetek, který v účetnictví není evidován. V takovém případě je účtováno na příslušný majetkový účet a účet oprávek v nulové zůstatkové ceně. Účtování tedy bude vypadat následovně:
- 01x – Dlouhodobý nehmotný majetek / 07x – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku, nebo
- 02x – Dlouhodobý hmotný majetek / 08x – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
V případě neodepisovaného majetku je účtováno na vrub účtu v účtové skupině
03x – Dlouhodobý hmotný majetek neodepisovaný souvztažně ve prospěch účtu vlastního kapitálu 413 – Ostatní kapitálové fondy.
2. Účtování chybějícího dlouhodobého majetku
V opačném případě, tedy v situaci chybějícího dlouhodobého majetku, je účetní jednotka povinna bezodkladně provést jeho vyřazení z evidence přes příslušné majetkové účty.
Zůstatková cena majetku se zaúčtuje na vrub příslušného účtu provozních nákladů (účet 549 – Manka a škody z provozní činnosti). Současně je nutné zaúčtovat dosud evidované oprávky k danému majetku ve prospěch příslušných účtů oprávek.
Inventarizační rozdíly u pohledávek
Úkolem inventarizace pohledávek je prověřit jejich existenci, lhůty splatnosti a případné riziko jejich úhrady. Daňově uznatelný odpis pohledávky řeší zákon o dani z příjmů. Základní podmínkou pro odpis pohledávky do daňově účinných nákladů je skutečnost, že pohledávka byla dříve zaúčtována jako zdanitelný výnos.
Konkrétní příklady jednorázového daňového odpisu pohledávek upravuje zákon o dani z příjmů v § 24 odst. 2 písm. y).
Daňově neúčinný odpis pohledávky provádí účetní jednotka na základě vlastního rozhodnutí nad rámec případů uvedených v zákoně.
Závěrem je třeba zdůraznit, že inventarizace a s ní spojené inventarizační rozdíly nepředstavují pouze technickou kontrolu účetních stavů, ale mají významné účetní a daňové dopady. Dovolujeme si tedy upozornit na jejich důležitost ve vztahu ke správnému stanovení hospodářského výsledku a posouzení daňové uznatelnosti jednotlivých položek.
V případě, že si nejste jisti správným postupem nebo řešíte konkrétní situaci z praxe, jsme vám k dispozici a rádi poskytneme odborné poradenství.
Mohlo by vás zajímat
Účetní závěrka 2025: legislativní změny, na které nezapomínejte
Účetní závěrka: její fáze a nezbytné kroky
Funkční měna v praxi: její výhody, nevýhody, rizika a klíčové informace pro firmy
