Povinnost vykazovat a oceňovat finanční nástroje dle IFRS 9 od 1.1.2021

25. srpna 2020 Czech Republic

Již od 1.1.2018 je v platnosti novela vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi. Mezi hlavní změny ve vyhlášce se řadí především způsob vykazování, oceňování a zveřejňování informací o finančních nástrojích, které vycházejí z nově účinného Mezinárodního standardu IFRS 9 Finanční nástroje.

Pro některé účetní jednotky bylo zajištěno přechodné období, které tak mohou využít k seznámení se s novými účetními metodami, požadavky a k zajištění bezproblémového přechodu. Povinnost vykazovat a oceňovat finanční instrumenty dle mezinárodních účetních standardů až od 1.1.2021 mají následující účetní jednotky:

  • obchodníci s cennými papíry, organizační složky zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
  • investiční společnosti a investiční fondy nebo pobočky zahraniční osoby, která je oprávněna obhospodařovat investiční fondy nebo zahraniční investiční fondy podle zákona upravujícího činnost investičních společností a investičních fondů,
  • penzijní společnosti, účastnické fondy nebo transformované fondy podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření.

Do vyhlášky č. 501/2002 Sb., pro banky a jiné finanční instituce, byl vložen § 4a, který udává že „Účetní jednotka pro účely vykazování finančních nástrojů, jejich oceňování a uvádění informací o nich v příloze v účetní závěrce postupuje podle mezinárodních účetních standardů upravených přímo použitelnými předpisy Evropské unie o uplatňování mezinárodních účetních standardů“, přičemž „Finančním nástrojem podle odstavce 1 se rozumí finanční nástroj podle mezinárodních účetních standardů.“
Finanční aktiva dle IFRS 9 jsou rozdělena do třech základních kategorií ve vztahu k způsobu držení aktiva a k charakteristikám budoucích peněžních toků z aktiva:

  • finanční aktiva oceněná naběhlou hodnotou (cílem držby aktiva je získání smluvních peněžních toků, přičemž peněžní toky jsou tvořeny pouze splátkami jistiny a úroků),
  • finanční aktiva oceněná reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (cílem držby aktiva je získání smluvních peněžních toků a prodej finančního aktiva, přičemž peněžní toky jsou tvořeny pouze splátkami jistiny a úroků),
  • finanční aktiva oceněná reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty (všechna ostatní finanční aktiva nezařazená do předešlých kategorií, jedná se především o aktiva držená k obchodování).

V případě finančních závazků pak IFRS 9 přebírá většinu požadavků z IAS 39 a rozlišuje následující kategorie:

  • finanční závazky oceněné naběhlou hodnotou (jedná se například o obchodní závazky, přijaté úvěry a půjčky, závazky z finančního leasingu),
  • finanční závazky oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty (jedná se například o deriváty, finanční záruky, úvěrové přísliby a změny reálné hodnoty ostatních závazků vyplývající ze změn tržních rizik, tj. změny v úrokových sazbách, měnových kurzech, cenových indexech),
  • finanční závazky oceněné reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (jedná se o změny reálné hodnoty ostatních závazků vyplývající ze změn úvěrového rizika).

Pro dotazy související s problematikou standardů IFRS se neváhejte obrátit na naše účetní experty.

Anežka Hájková
Accountant
ASB Czech Republic
E: ahajkova@asbgroup.eu