Dovolená a další změny související s novelou Zákoníku práce

15. září 2020 Czech Republic

Dne 1. ledna 2021 nabyde účinnosti novela zákoníku práce, jejímž cílem je zjednodušení realizace práv zaměstnavatele a zaměstnance při výkonu práce, stejně jako zjednodušení výkonu práce samotné a podpora komunikace mezi smluvními stranami. Novela zákoníku práce reflektuje řadu praktických problémů a upravuje celou řadu důležitých institutů.

Zásadní změnou, kterou tato novela přináší, je právní úprava dovolené, konkrétně způsob jejího stanovení. Výpočet a samotné čerpání dovolené se tak bude s účinností od 1. ledna 2021 odvíjet od hodinového režimu týdenní pracovní doby. Novelou se ruší dovolená za odpracované dny. Účelem je spravedlivější stanovení délky dovolené. Dovolená za kalendářní rok, její poměrná část a dodatková dovolená zůstávají i nadále součástí ZP. Pro zmíněné druhy dovolených, jež zůstávají zachovány, tedy bude platit, že jsou vyjádřeny v hodinách odpovídajících týdenní pracovní době zaměstnance. Nově může zaměstnanci vzniknout nárok na prodloužení dovolené. Jestliže zaměstnanec odpracuje za kalendářní rok více než 52násobek dané týdenní pracovní doby, prodlouží se jeho délka dovolené vždy o 1/52 za každou nadpracovanou týdenní pracovní dobu. Takový nárok může zaměstnanci vzniknout například u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby. Novela zákoníku práce neovlivní podmínky pro vznik práva na dovolenou. Ty zůstávají takřka beze změny.

Další zásadní novinkou, kterou novela zákoníku práce zakotvuje, je institut sdíleného pracovního místa. Rozdělení pracovní doby bez ingerence zaměstnavatele, v zásadě dle svých pracovních i soukromých potřeb, bude na zaměstnancích. Podmínkou bude naplnění stanového pracovního fondu. Dohoda mezi zaměstnanci bude vyžadovat písemnou podobu.

S ohledem na praktické problémy s preferovanou formu doručování písemností zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, novela výslovně zakotvuje také možnost doručování prostřednictvím datové schránky. Odpadá i povinnost zaměstnavatele doručovat písemnosti na poslední jemu známou adresu zaměstnance. Odpovědnost je tímto přenesena na zaměstnance. Zaměstnavatel doručuje na adresu, kterou mu zaměstnanec písemně sdělí. Mění se lhůta uložení zásilky u poskytovatele poštovních služeb v případě, kdy zaměstnanec nebude zastižen, a to na 15 dnů (z původních 10 pracovních dnů). Jestliže si zaměstnanec uloženou písemnost v této lhůtě nevyzvedne, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty.

Novela rovněž obsahuje změny vyvolané přijetím směrnice 2018/957, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Na zaměstnance vyslaného z jiného členského státu Evropské unie se po účinnosti novely vztahuje právní úprava České republiky, nejen pokud jde o minimální mzdu, nejnižší úroveň zaručené mzdy a příplatky za práci přesčas, ale i všech povinných složek mzdy nebo platu vyplácených v souvislosti s vysíláním zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb. V případech vyslání zaměstnance za účelem poskytování služeb trvajícího déle než 12 měsíců, se na něj nově budou vztahovat všechny podmínky pro zaměstnávání zaměstnance v pracovním poměru podle zákoníku práce s výjimkou úpravy týkající se vzniku, změny a zániku pracovního poměru. Stále však platí přednost právní úpravy, která je pro zaměstnance výhodnější.

S dalšími nejasnostmi týkajícími se pracovně-právních záležitostí Vám rádi poradí naši mzdoví konzultanti.

Klára Cowan
Head of Payroll
ASB Czech Republic
E: kcowan@asbgroup.eu