Pokud Vám do společnosti nastoupí zaměstnanec a sdělí Vám, že je zdravotně tělesně postižený, víte, kdy mu můžete uplatnit slevu na dani?
Jaké další podpůrné dokumenty od něj potřebujete doložit? A je pro vás vůbec tato informace důležitá?
Než si popíšeme potřebné dokumenty pro uznání slev na dani, je nezbytné si zmínit fakt, že za osobu se zdravotním postižením může být označen i takový člověk, kterému nebyl přiznán žádný stupeň invalidity, a který tak nepobírá příspěvek na péči. Tyto osoby jsou označovány jako osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ), za kterými v kategorizaci dle zákona pokračují osoby v prvním, druhém a třetím stupni invalidity, seřazené podle snížení jejich pracovní schopnosti.
Zatímco průkazy TP (tělesně postižený), ZTP (zdravotně tělesně postižený) a ZTP/P (zdravotně tělesně postižený s průvodcem) má na starosti úřad práce, posuzování nároku na invalidní důchod na základě přiděleného stupně invalidity je výhradně v kompetenci okresní správy sociálního zabezpečení, přičemž je potřeba uvést, že tyto dvě instituce spolu v této záležitosti nijak nespolupracují, přestože se jedná o problematiku velmi blízkou. I proto tak může nastat situace, že dotyčný smí uplatnit slevu na dani vztahující se na osobu vlastnící ZTP, respektive ZTP/P, zatímco sleva na dani pramenící z invalidity I. a II. stupně či invalidity III. stupně se jej netýká. Pro každou z uvedených slev je tak potřebný jiný podpůrný dokument. Jedná se buďto o průkaz ZTP (ZTP/P) nebo o potvrzení o přiznání či výměře důchod, které na požádání vydává OSSZ.
Jak zmíněné průkazy, tak invalidní důchod jsou navíc hodnoceny na základě odlišných kritérií. Zatímco v případě prvního hraje stěžejní roli především snížená schopnost pohybu, u druhého rozhoduje pro změnu to, došlo-li u dotyčného k poklesu vlastní práceschopnosti, a pokud ano, tak k jak velkému.
Daňové zvýhodnění na děti
Zaměstnanec může čerpat vyšší daňové zvýhodnění také na dítě, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Toto daňové zvýhodnění je možné čerpat i po dosažení plnoletosti, pokud splňuje podmínky dané zákonem o dani z příjmu. To znamená, že aktuálně nečerpá invalidní důchod pro III. stupeň invalidity, a zároveň se soustavně připravuje na budoucí povolání (je student) nebo se nemůže připravovat na budoucí povolání z důvodu nemoci či úrazu, případně mu to dlouhodobě neumožňuje jeho zdravotní stav.
Zdravotní pojištění při pobírání invalidního důchodu
V rámci odvodu zdravotního pojištění do minimálního vyměřovacího základu (MVZ) platí také specifická pravidla pro tyto zaměstnance. Zaměstnanci pobírající invalidní důchod jsou zároveň pojištěnci státu a z tohoto důvodu nedochází v jejich případě k dopočítávání zdravotního pojištění do MVZ. Toto však neplatí pro zaměstnance ZTP I. a II. stupně bez invalidního důchodu, naopak zaměstnanci ZTP III. stupně, kteří jsou i bez pobírání invalidního důchodu také pojištěnci státu.
Pohled zaměstnavatele na zdravotní postižení zaměstnanců
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením přináší několik výhod pro zaměstnavatele. Základním přínosem je rozšíření diverzity a inkluzivity v pracovním týmu, což může přinést nové perspektivy, zlepšit pracovní atmosféru a podpořit týmovou spolupráci. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením také naplňuje korporátní sociální odpovědnost a přispívá k pozitivnímu vnímání firmy veřejností.
Další výhodou pro zaměstnavatele je možnost získání státních finančních pobídek a dotací. V rámci podpory zaměstnanosti osob se zdravotním postižením mohou firmy žádat o dotace na rekvalifikace, úpravu pracovního prostředí, nebo finanční podporu na asistenty či tlumočníky. Tyto finanční pobídky mohou snížit náklady spojené s přizpůsobováním pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením.
Nedílnou součástí tématu o zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) je plnění povinného podílu zaměstnávání OZP. Tato povinnost vzniká každé společnosti mající v pracovním poměru průměrně 25 a více zaměstnanců, přičemž dle zákona o zaměstnanosti je stanoven povinný podíl osob 4 % na celkovém počtu zaměstnanců. Zaměstnavatel, který jako průměrný roční přepočtený počet eviduje 100 zaměstnanců, by pak měl řádně zaměstnávat 4 OZP. V případě, že tomu tak není, jsou stanoveny další možnosti, jak tuto povinnost naplnit (odběr výrobků nebo služeb od předem daných společností nebo odvod do státního rozpočtu či kombinace uvedených možností). Této problematice se budeme podrobněji věnovat v některém z budoucích příspěvků.
PDF ke stažení: ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
