Aktuální nelehká situace související s infekcí COVID-19 a řada opatření, která jsou enormně rychle přijímána k zamezení jejímu šíření, mají v různé míře dopad na téměř všechny účetní jednotky. Tyto významné změny by měly být bezesporu reflektovány v účetních závěrkách.
Účetní jednotka by měla ve svých účetních závěrkách věnovat pozornost především následujícím:
- vhodnost použití stávajících metod účtování a oceňování,
- znehodnocení hmotných aktiv a posouzení jejich ekonomické životnosti,
- ocenění goodwillu a dalších nehmotných aktiv,
- ocenění zásob a jejich prodejnost,
- ocenění pohledávek a jejich návratnost,
- smluvní pokuty v důsledku neplnění smluvních podmínek,
- ohrožení principu nepřetržitého trvání.
Doporučení Komory auditorů České republiky
Komora auditorů České republiky (KAČR) vydala v těchto dnech doporučení, jak naložit s vlivem pandemie COVID-19 na účetní závěrku. Tato doporučení jsou vhodná pro veškeré účetní jednotky bez ohledu na to, zda jsou auditované, či nikoliv.
Při posuzování dopadu pandemie koronaviru na účetní závěrku je zásadní rozvahový den, čili datum, ke kterému je účetní závěrka sestavená.
Účetní závěrka sestavená za období končící 31. 12. 2019
Ke dni 31. 12. 2019 bylo hlášeno pouze pár případů neznámého viru, jehož extrémní šíření a snadný přenos nebyl v tu dobu téměř nikým předpokládán. Současná krizová situace je z tohoto důvodu v účetní závěrce sestavované za období končící 31. 12. 2019 považována za událost po rozvahovém dni, která neupravuje údaje obsažené v rozvaze či výkazu zisku a ztráty, tudíž by neměla mít ani vliv na ocenění vykazovaného majetku a závazků.
Pro účetní jednotku to znamená, že nepřehodnocuje například výši rezerv, opravných položek nebo nesnižuje hodnotu majetku. Tato situace, její konkrétní dopady a vyhodnocení managementem by ale rozhodně měla být popsána v příloze v účetní závěrce. Uživatelé účetní závěrky musí být seznámeni s případnými vlivy na budoucí činnost účetní jednotky.
Klíčové je rovněž posouzení nepřetržitého trvání účetní jednotky v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka či auditor dospěje k závěru, že princip nepřetržitého trvání naplněn není, tak nastává povinnost upravit vykázané hodnoty z důvodu změn účetních postupů pro sestavení účetní závěrky.
Účetní závěrka sestavená za období končící od 1. 1. 2020 do 11. 3. 2020
Za této situace účetní jednotka individuálně posoudí, zda se v jejím případě jedná o upravující či neupravující událost. Záleží zde především na oboru podnikání a dodavatelsko-odběratelských vztazích.
Účetní závěrka sestavená za období končící po 11. 3. 2020
Dne 11. 3. 2020 byla Světovou zdravotnickou organizací vyhlášena pandemie COVID-19. Dopad nouzového stavu a mimořádných opatření se tak u účetních závěrek sestavených za účetní období končící 12. 3. 2020 a později stává upravující událostí s přímým dopadem na ocenění vykazovaného majetku a závazků. Pro účetní jednotku to znamená zohlednění současného stavu především prostřednictvím opravných položek k majetku, zásobám a pohledávkám, prostřednictvím tvorby rezerv či klasifikací dlouhodobých a krátkodobých položek.
Doporučený postup stanovený Komorou auditorů ČR při sestavení účetní závěrky
Komora auditorů ČR upozorňuje rovněž na proměnlivost a obtížnost odhadovat budoucí dopady. Apeluje především na individuální posuzování těchto dopadů u každé účetní jednotky. I přesto nastiňuje určitou strukturu úvah, které je vhodné dodržovat při sestavování účetní závěrky. Nejdůležitějším krokem je vždy vyhodnocení, zda předpoklad nepřetržitého trvání není zpochybněn a účetní jednotka je tak schopna pokračovat ve své činnosti i v blízké budoucnosti. Postup při sestavování účetní závěrky k 31. 12. 2019 je dle KAČR následující:
- Nepřetržité trvání účetní jednotky není ohroženo. Pokud předpoklad nepřetržitého trvání je nadále platný a neexistuje žádná významná nejistota, tak je účelné do přílohy uvést například toto konstatování uvedené přímo KAČR: „Vedení Společnosti zvážilo potenciální dopady COVID-19 na své aktivity a podnikání a dospělo k závěru, že nemají významný vliv na předpoklad nepřetržitého trvání podniku. Vzhledem k tomu byla účetní závěrka k 31. 12. 2019 zpracována za předpokladu, že Společnost bude nadále schopna pokračovat ve své činnosti.“
- Předpoklad nepřetržitého trvání je i nadále platný, ale existuje významná nejistota. Vedení účetní jednotky je povinno tuto nejistotu pokračování v činnosti a další související skutečnosti vysvětlit a podrobně popsat v příloze v účetní závěrce. Ocenění aktiv a závazků k 31. 12. 2019 ovlivněno nebude.
- Předpoklad nepřetržitého trvání není platný. Účetní jednotka je povinna postupovat podle požadavku § 7 odst. 3 poslední věty ZoU, a použít při sestavování účetní závěrky k 31. 12. 2019 alternativní metody účtování a oceňování. Odlišný od běžných postupů bude především způsob ocenění aktiv a rozpoznání závazků. Opět nastává povinnost podrobného rozboru v příloze v účetní závěrce.
- Vyjádření vedení ohledně nepřetržitého trvání účetní jednotky u všech třech předcházejících případů bude obvykle potřeba doplnit i o určitou podporující analýzu. V úvahu by měly být brány všechny důležité vlivy jako například znehodnocení aktiv v důsledku nepříznivé globální situace, výpadky dodávek zboží a materiálu, narušení dodavatelských i odběratelských vztahů, nedostatek budoucích peněžních zdrojů mající dopad na likviditu a finanční situaci dané jednotky, či ukončení a nedostupnost úvěrů, případně i změny v úvěrových podmínkách.
Celý podrobný text doporučení je pak možné nalézt na této adrese.
Pro úplnost je ovšem nezbytné zmínit, že vláda a parlament České republiky připravují systém ekonomické podpory subjektům zasaženým mimořádnými opatřeními, který by měl zmírnit negativní ekonomické dopady, což by mělo být vzato v úvahu při analýze předpokladu nepřetržitého trvání jednotky.
Anežka Hájková
Accountant
ASB Czech Republic
ahajkova@asbgroup.eu