Probíhající válka v Íránu zaskočila asi většinu z nás. O něco více ale bezpochyby turisty, kteří se na postižené území poloostrova vydali cestovat. Neméně zaskočeni jsou pak i zaměstnavatelé, kteří v dané oblasti mají zaměstnance na služební cestě. Co potřebují vědět zaměstnanci, kteří se kvůli válečnému konfliktu nemohou vrátit z dovolené včas? A jak se k situaci má postavit zaměstnavatel? I na to pamatuje zákoník práce. Ačkoliv v něm válečný konflikt není zmíněn explicitně, je třeba dodržet několik pravidel. Připravili jsme proto krátké shrnutí, které zabrání případným chybám v reportování docházek a v důsledku toho i chybám ve výpočtu mezd.
Zaměstnanec si nemusí vybírat další dovolenou
První dobrá zpráva zní, že není třeba, aby si zaměstnanci brali další dovolenou. Zákoník práce totiž pamatuje na situace, kdy se náhle objeví překážka v práci na straně zaměstnance, a to v paragrafu 199 (konkrétně prováděcí výčet v nařízení vlády 590/2006 Sb) zákoníku práce. Lze je tedy uplatnit i v tomto případě. Jedná se však o překážku neplacenou. Zaměstnanci tedy nebude absence v zaměstnání nijak finančně kompenzována.
Práva a povinnosti zaměstnanců, kteří se kvůli konfliktu nemohou dostat z dovolené domů
- Je třeba neodkladně zaměstnavatele o dané situaci informovat jakýmkoliv způsobem – SMS, e-mail, i zpráva nadřízenému přes aplikaci WhatsApp je v tomto případě dostačující.
- Důvod překážky v práci musí zaměstnanec ovšem také řádně prokázat. Záleží zde na interních předpisech zaměstnavatele. Například doklad o zaplacené dovolené nebo letence z dotčených destinací bude dostačujícím důkazem.
- Není překvapující, že je nutné se snažit dostat domů – a to způsobem, který zaměstnance nebo jeho blízké neohrozí na zdraví a životě.
- Pozor! Odmítnutí repatriačního letu může změnit podmínky hry a z omluvené, byť neplacené, absence se záhy může stát absence neomluvená.
- Pokud má zaměstnanec s sebou firemní počítač, náplň práce to umožňuje a nachází se v destinaci, kde jsou pro to podmínky, pak se lze de zaměstnavatelem domluvit na krátkodobém výkonu práce na dálku. Zde je jen třeba dát pozor, aby se z takového postupu nestal precedens. U práce na dálku delší než 183 dní v roce (a v některých destinacích i za kratší dobu) se objevuje skryté riziko vzniku daňové povinnosti vůči státu, kde je práce vykonávána.
- Zaměstnanec se se zaměstnavatelem může přirozeně domluvit i na prodloužení čerpání dovolené, nicméně je zde nutný písemný souhlas obou stran. Je tedy třeba opět domluvit přes e-mail, SMS a podobně.
Upozorňujeme, že výše zmíněná pravidla a povinnosti zaměstnanců platí jak pro ty, kteří se nachází přímo v oblasti zasažené válečným konfliktem (tedy oblast Blízkého východu), tak na pro ty, kteří danou destinaci využívají pouze jako místo pro přestup na cestě domů (např. turisté z Thajska, Bali apod.)
Co dělat, když je zaměstnanec vyslán na služební cestu, a nemůže se kvůli válečnému konfliktu vrátit
- V takovém případě se jedná o překážku na straně zaměstnavatele, která musí být ze strany zaměstnavatele plně hrazena, to 100 % průměrného výdělku.
- Pokud neexistuje bezpečná cesta zpět, služební cesta trvá, a to i v okamžiku, kdy nemůže být práce reálně vykonávána.
- Pokud bylo zaměstnavatelem za zaměstnance uzavřeno cestovní pojištění pouze na určitou dobu, je třeba ho prodloužit.
- Nárok na stravné a další náhrady dle zákona o cestovních náhradách zůstává stejný po celou dobu trvání služební cesty – tedy i nárok na platbu ubytování, další nutné výdaje a podobně.
- Opět je možné se se zaměstnancem dohodnout na práci na dálku, pokud to situace umožňuje – a je tedy zajištěno bezpečí zaměstnance, přístup k elektřině a podobně.
- Pokud existuje možnost, jak zaměstnance z dané oblasti repatriovat (placené lety a podobně), zaměstnavatel by měl této možnosti bez odkladu využít. (Opět ale musí dbát na bezpečnost zaměstnance, nelze po něm požadovat přesun do stovky kilometrů vzdálené destinace, když cesta není bezpečná.)
- Náklady zaměstnavatele vzniklé nad rámec plánu je možné následně požadovat po pojišťovně, nicméně zde velmi záleží na tom, jak má daná organizace nastavené pojistné smlouvy.
- Klíčovou informací je také to, že nelze ukončit z důvodu nemožnosti návratu do kanceláře pracovní poměr tohoto zaměstnance, nařídit mu dovolenou nebo krátit jeho mzdu.
Jak tuto absenci v zaměstnání evidovat
Zde záleží, zda překážka vznikla na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele. Podle toho je poté třeba vybrat správný důvod překážky. Upozorňujeme, že je třeba k evidenci přistoupit opravdu pečlivě – chyba v tomto případě může znamenat chybně vyplacenou mzdu.
Mohlo by vás zajímat
Legislativní změny ve mzdách pro rok 2026
Roční zúčtování daně: pro zaměstnance i zaměstnavatele
Brigádníci na DPP a DPČ 2026: co by měl vědět každý zaměstnavatel
