Do konce roku 2020 platilo přechodné období, ve kterém se dodání a pořízení zboží do/z Velké Británie posuzovalo dle platných evropských předpisů.
Od 1.1.2021 však Velká Británie („VB“) vystoupila z EU („EU“) a považuje se pro daňové účely za třetí zemi. Od nového roku se při pohybu zboží do/z VB jedná o dovoz/vývoz. Společností obchodujícími se společnostmi usazenými ve VB se tak nově týká celní odhled a administrativa spojená s celními dokumenty.
V případech, ve kterých došlo před 31.12.2020 k dodání zboží do VB nebo pořízení zboží z VB a po novém roce nastane situace, kdy plátce daně bude muset opravit základ daně, bude tato oprava provedena v režimu původního plnění v souladu s § 42 a následující Zákona o dani z přidané hodnoty („ZDPH“).
V případě, kdy došlo k odeslání nebo přepravě zboží ještě v přechodném období, ale zboží dorazilo do ČR/VB po konci přechodného období, bude se jednat o klasické pořízení či dodání zboží mezi státy EU. Je třeba však patřičně prokázat, že k odeslání nebo přepravě zboží došlo před koncem přechodného období.
Výše uvedené neplatí pro Severní Irsko. Severní Irsko se pro účely obchodování se zbožím i nadále považuje za zemi EU a toto postavení bude mít zachováno minimálně po dobu 4 let. Nově bude Severní Irsko používat ve svém daňovém identifikačním čísle předponu „XI“. Obchodování se zbožím mezi ČR a Severním Irskem se tedy budou považovat za intrakomunitární plnění EU.
Dovoz zboží ze třetí země
O dovoz zboží se jedná, pokud zboží vstoupí ze třetí země na území EU (§ 20 ZDPH). Místem plnění je členský stát, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území EU, anebo členský stát, ve kterém se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření (§ 12 ZDPH).
Plátce má povinnost přiznat nebo zaplatit DPH:
- propuštěním zboží do celního režimu (volný oběh, dočasné použití, konečné užití), nebo
- nesplněním některé z povinností stanovených v celních předpisech pro dočasné uskladnění, celní režim tranzitu, uskladnění nebo dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, celní režim zušlechtění (§ 23 odst. 1 ZDPH).
Povinnost přiznat DPH je v 1. případě ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zboží do příslušného celního režimu propuštěno. Pokud se jedná o 2. případ, je plátce povinen přiznat DPH ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do celního režimu volného oběhu v době dovozu zboží.
Dle § 33 ZDPH se považuje za daňový doklad při dovozu zboží rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost přiznat nebo zaplatit DPH (jednotný správní doklad), nebo jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena (např. platební výměr). Základ daně tvoří součet základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží a příslušné spotřební daně a vedlejších výdajů, které vznikly při přepravě až do prvního místa určení v tuzemsku, pokud již nebyly zahrnuty do základu daně při výpočtu cla. Za první místo určení se považuje místo uvedené v přepravním dokladu. Pro stanovení základu daně při dovozu zboží se pro přepočet cizí měny použije kurz stanovený podle celních předpisů (§ 38 ZDPH).
Dovoz zboží se uvádí v daňovém přiznání na ř. 7 (21% sazba DPH) nebo 8 (15% a 10% sazba DPH) dle sazby DPH a pokud má plátce nárok na odpočet, uvádí jej na ř. 43 (21% sazba DPH), příp. 44 (15% a 10% sazba DPH). V kontrolním hlášení se dovoz zboží nevykazuje.
Vývoz zboží do třetí země
Vývoz zboží je upraven v § 66 ZDPH a považuje se za něj výstup zboží z území EU na území třetí země. Vývoz zboží je plnění, které je osvobozené od DPH s nárokem na odpočet a rovněž se na něj neaplikuje clo. O osvobozený vývoz se jedná, pokud jde o dodání zboží, které je odesláno nebo přepraveno z ČR do třetí země prodávajícím, nebo kupujícím, který nemá v ČR sídlo ani místo pobytu, ani provozovnu. Prodávající a kupující můžou pověřit zmocněnou osobu k přepravě zboží.
Pokud jsou splněny podmínky pro osvobození vývozu, považuje se za den uskutečnění plnění den výstupu zboží z území EU. Výstup zboží musí plátce prokázat:
- rozhodnutím celního úřadu, nebo
- jinými důkazními prostředky.
Jinými důkazními prostředky se rozumí například následující:
a) kopie dodacího listu podepsaného nebo ověřeného příjemcem mimo celní území EU;
b) doklad o zaplacení přepravní služby prokazující pohyb zboží;
c) dodací list podepsaný či ověřený přepravcem zboží;
d) doklad podepsaný nebo ověřený hospodářským subjektem, jenž zboží vyvezl z celního území EU;
e) doklad zpracovaný celním orgánem členského státu nebo třetí země v souladu s pravidly a postupy použitelnými v daném státě nebo zemi;
f) záznam hospodářských subjektů o zboží dodaném na lodě, letadla nebo zařízení na moři;
g) potvrzení o doručení získané z aplikace přepravce.
Daňovým dokladem při vývozu zboží je dle § 33a ZDPH daňový doklad, tedy klasická faktura vystavená prodávajícím kupujícímu.
Uskutečněný vývoz zboží se uvádí v daňovém přiznání na ř. 22, v kontrolním hlášení se neuvádí.
Důležitým důsledkem pro daňové účely z pohledu DPH v případě obchodování s VB je skutečnost, že není možné využít tzv. zvláštní režimy pro zjednodušení obchodu v rámci zemí EU, kterými jsou např.:
- Zasílání zboží (e-shopy)
- Třístranný obchod
- Přemístění zboží uvnitř skladů EU
- Dodání a pořízení nového dopravního prostředku
- Režim jednoho správního místa – Mini one stop shop
Poskytování / přijetí služeb se zaměřením na Velkou Británii
Pokud osoba povinná k dani poskytne nebo přijme službu do/z Velké Británie, pak se jedná o transakce se třetí zemí, které se nevykazují v rámci souhrnného hlášení. Na rozdíl od transakcí se zbožím se v případě služeb nevztahuje výjimka pro Severní Irsko, na které se v případě služeb nahlíží také jako na třetí zemi.
Poskytnutí služby do třetí země
Místo plnění se při poskytnutí služby do třetí země řídí § 9 a § 10 ZDPH. Pokud je místo plnění určeno podle § 9 odst. 1 ZDPH, tedy příjemcem služby je osoba povinná k dani, pak je místem plnění třetí země.
V daňovém přiznání se takové poskytnutí služby vykazuje na ř. 26. V souhrnném ani kontrolním hlášení se plnění neuvádí.
Pokud se však jedná o postup podle § 9 odst. 2 ZDPH, je služba poskytována osobě nepovinné k dani. V takovém případě se jedná o klasické tuzemské zdanitelné plnění s povinností odvést daň v tuzemsku ke dni poskytnutí služby nebo ke dni vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane dříve. Pokud před poskytnutím služby přijme plátce zálohu, vniká mu povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty.
V daňovém přiznání se toto plnění uvede na ř. 1 nebo 2 dle příslušné sazby DPH a také v oddíle A.5 kontrolního hlášení.
Přijetí služby ze třetí země
Jestliže osoba povinná k dani přijme službu od osoby povinné k dani ve třetí zemi, pak je místem plnění dle § 9 odst. 1 ZDPH Česká republika. V tomto případě se uplatní tzv. režim přenesení daňové povinnosti, kdy musí osoba povinná k dani v ČR odvést daň na výstupu a zároveň má možnost uplatnit si nárok na odpočet daně na vstupu, pokud použije plnění v rámci své ekonomické činnosti, a to ke dni poskytnutí služby. Pokud by osoba povinná k dani před poskytnutím služby poskytla zálohu dodavateli, vzniká povinnost přiznat DPH z poskytnuté částky ke dni poskytnutí zálohy (pokud je zdanitelné plnění známo dostatečně určitě).
Pokud osoba povinná k dani, která přijímá službu ze třetí země, není plátcem, musí se stát identifikovanou osobou.
Přijetí služby ze třetí země od osoby povinné k dani se vykáže na ř. 12 nebo 13 daňového přiznání dle příslušné sazby DPH. V kontrolním hlášení se toto plnění uvede v oddíle A.2 bez uvedení DIČ dodavatele. Nárok na odpočet se uplatní na ř. 43 (příp. ř. 44) daňového přiznání.
Daň z příjmů právnických osob
Brexit nemá dopady jen do daně z přidané hodnoty, ale i do daně z příjmů právnických osob, a to zejména na podíly na zisku, licenční poplatky a úroky.
Podíly na zisku
Od daně z příjmů jsou osvobozeny podíly na zisku, které plynou od dceřiné společnosti, která je rezidentem jiného státu Evropské unie, mateřské společnosti, která je českým rezidentem (§ 19 odst. 1 písm. zi) ZDP). Vzhledem k tomu, že Velká Británie již není součástí EU, nelze toto osvobození aplikovat a podíl na zisku je tak nutné zatížit srážkovou daní.
Osvobození lze za určitých podmínek uplatnit mezi mateřskou společností (český rezident nebo rezident EU) a dceřinou společností ze třetí země. Podmínky pro osvobození jsou následující:
- Dceřiná společnost musí být rezidentem třetí země, se kterou má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění (ČR tuto smlouva má s VB),
- Má právní formu, která je srovnatelná s právní formou s.r.o., a.s. nebo družstva,
- Mateřská společnost má v této dceřiné společnosti alespoň 10% podíl,
- Dceřiná společnost musí podléhat dani obdobné dani z příjmů právnických osob, jejíž sazba daně musí být alespoň ve výši 12 %.
Poslední podmínkou je, že příjemce podílu (mateřská společnost) musí být jeho skutečným vlastníkem. Toto osvobození se vztahuje i na převod podílu na dceřiné společnosti.
Pokud se dceřiná společnost nachází v ČR a mateřská společnost ve VB, osvobození nelze uplatnit, bude tak aplikována srážková daň a je třeba pracovat se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění („Smlouva“). Ve Smlouvě jsou stanoveny sazby daně, které se aplikují na podíly na zisku, a to:
- Sazba daně 5 %, která se aplikuje na hrubou výši příjmů, pokud je příjemcem společnost, která vlastní nejméně 25 % na hlasovacích právech společnosti, která dividendy vyplácí, nebo
- Sazba daně 15 %, která se aplikuje u ostatních případů.
Licenční poplatky a úroky
Licenční poplatky a úroky plynoucí obchodní korporaci, která je rezidentem JČS EU, od obchodní korporace, která je rezidentem ČR, jsou osvobozeny od daně za předpokladu splnění určitých podmínek. Toto osvobození rovněž není aplikovatelné od roku 2021 na ty příjmy, které plynou obchodním korporacím do Velké Británie. Smlouva rovněž stanovuje zdanění těchto příjmů.
Úroky plynoucí z ČR do VB nepodléhají dani v ČR a budou tak zdaněny ve VB. Licenční poplatky se dělí do dvou skupin:
- Skupina: náhrady za užití patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo za užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, nebo za informace nabyté v oblasti průmyslové, obchodní, technické, technologické nebo vědecké;
- Skupina: náhrady za užití autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému (včetně kinematografických filmů a filmů nebo nahrávek pro rozhlasové nebo televizní vysílání).
- skupina licenčních poplatků může být zdaněna ve státě, ve kterém mají zdroj, ale sazba daně nesmí přesáhnout 10 %. 2. skupina licenčních poplatků může být zdaněna pouze ve státě příjemce těchto příjmů.
Zajištění daně
Na plátce daně se může vztahovat povinnost provést zajištění daně. zajištění daně se provede u příjmů, z kterých není vybírána srážková daň a plynou poplatníkovi, který není daňovým rezidentem EU nebo EHP. Plátce musí zajistit daň při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Zajištění daně se provede ve výši 10 % z příjmů ze zdrojů na území ČR. Částka zajištěné daně se odvede do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost srazit zajištěnou daň.
