Do kompetence ministerstva mimo jiného patří primárně sociální politika státu, sociální pojištění, dále oblast zaměstnanosti, nebo pracovněprávní legislativa.
Když se podíváme podrobněji, do kompetence ministerstva patří primárně sociální politika státu (problematika zdravotně postižených, sociální služby, sociální dávky, rodinná politika), sociální pojištění (důchody, nemocenské), dále oblast zaměstnanosti (trh práce, podpora zaměstnanosti, zahraniční zaměstnanost), pracovněprávní legislativa, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, rovné příležitosti pro ženy a muže (genderová problematika) anebo také evropská integrace a oblast čerpání finanční pomoci z fondů Evropské unie. Mezi organizace podřízené Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) jsou podřízeny celkem čtyři klíčové instituce, kterými jsou hlavně Úřad práce ČR (ÚP ČR) a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), doplněné Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) a Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD).
Vzhledem k široké oblasti působení a několika různých organizací, které byly vyjmenovány výše, mohou být občané, ať už zaměstnavatelé či zaměstnanci zmatení, kam se s konkrétním problémem obrátit. A právě kvůli tomu přinášíme stručné shrnutí, co jednotlivé oblasti působení znamenají, a který ze zmíněných orgánů státní správy je odpovědný za konkrétní sociální události a výplatu příslušných dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí svoji působnost rozlišuje hned do 15 oblastí, kterými jsou například důchodové pojištění, nemocenské pojištění, státní sociální podpora, náhradní výživné a další. Pokud se nejprve zaměříme pouze na sféru sociálního zabezpečení v užším slova smyslu, zjistíme, že je postavena na dvou základních pilířích – důchodovém a nemocenském pojištění.
Ze základního důchodového pojištění jsou poskytovány následující druhy dávek – starobní (včetně tzv. předčasných starobních důchodů), invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti. Odbornou pomoc ve věcech důchodového pojištění jsou povinny poskytovat občanům a organizacím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ) a její územní pracoviště a v Brně Městská správa sociálního zabezpečení (MSSZ).
Nemocenské pojištění primárně slouží pro výdělečně činné osoby, která zaznamenaly ztrátu svého příjmu z důvodu sociální události. Sociální událostí je dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění definována jako událost, s níž zákon o nemocenském pojištění spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény, vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo. Z toho vyplývá že z nemocenského pojištění je vypláceno 6 peněžitých dávek, a to nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, dávka otcovské poporodní péče (tzv. otcovská) a dlouhodobé ošetřovné. Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení, která má na výplatu lhůtu jednoho měsíce následujícího po dni, v němž byla žádost o dávku OSSZ (případně PSSZ, MSSZ) doručena. K výplatě dávek nemocenského pojištění je nutno dodat, že jsou vypláceny vždy za kalendářní dny. V případě, že by došlo k souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních.
Mezi další oblasti, spadající do gesce ministerstva práce a sociálních věcí patří například náhradní výživné, pomoc v hmotné nouzi či státní sociální podpora. První z uvedených, je novinkou, která funguje od 1.7.2021 a jedná se o podporu, která má pomoci samoživitelům a samoživitelkám (jejich dětem) v situaci, kdy jeden z rodičů neplatí soudem stanovené výživné. Tato dávka je vyplácena prostřednictvím kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR dle místa trvalého bydliště oprávněné osoby, tj. dítěte. Naopak pomocí v hmotné nouzi je myšlen celý sytém, který má za cíl bojovat proti sociálnímu vyloučení a pomoci osobám s nedostatečnými příjmy. Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc (také mimořádná okamžitá pomoc spojená s covid-19), přičemž jejich plátcem je Úřad práce ČR.
Pojem státní sociální podpory označuje dávky, poskytované osobám (rodinným příslušníkům) ve společensky uznaných sociálních situacích, kdy stát prostřednictvím jejich vyplácení částečně přebírá zodpovědnost za vzniklou sociální situaci. V rámci systému státní sociální podpory jsou tak poskytovány následující typy dávek: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné. Tyto, tzv. nepojistné dávky jsou taktéž vypláceny Úřadem práce ČR a k této problematice je nutno podotknout, že příspěvek na bydlení, přídavek na dítě a porodné je ovlivněn výši příjmu a zbylé dvě nikoliv (pohřebné i rodičovský příspěvek mají fixně stanovenou vyplacenou maximální sumu prostředků, avšak u druhého z nich záleží na rozložení délky čerpání rodičovské dovolené.
