Od roku 2024 bude nově možné vyloučit nerealizované kurzové rozdíly ze základu daně.
Dle připravované novely zákona o daních z příjmů, která je součástí konsolidačního balíčku, bude nově možné od roku 2024 vyloučit nerealizované kurzové rozdíly ze základu daně. Do základu daně by poté vstupovaly pouze realizované kurzové rozdíly.
Kurzové rozdíly obecně vznikají v důsledku skutečnosti, že zákon o účetnictví ukládá povinnost vést účetním jednotkám účetnictví v české měně (pozn. od roku 2024 bude možné přejít na funkční měnu jinou než české koruny). V momentě, kdy účetní jednotka účtuje o pohledávce nebo závazku se zahraničním obchodním partnerem, jsou tyto zaúčtovány dle platného kurzu v okamžiku vzniku účetního případu. Ke kurzovému rozdílu dojde ve chvíli, kdy je pohledávka nebo závazek uhrazen a daná úhrada je zaúčtována kurzem ze dne, kdy k úhradě došlo. V tomto případě hovoříme o realizovaných kurzových rozdílech.
Nerealizované kurzové rozdíly jsou kurzové rozdíly, které vzniknou oceněním vybraných položek účetnictví kurzem k rozvahovému dni. Pokud účetní jednotka eviduje ke konci období pohledávky či závazky v cizí měně, které nebyly uhrazeny, musí tyto položky přepočítat kurzem k rozvahovému dni. Vzniklý rozdíl oproti původnímu ocenění je zaúčtován s vlivem na výsledek hospodaření.
V současné chvíli, tedy ještě pro daňové přiznání za rok 2023, jsou jakékoliv kurzové rozdíly zahrnovány do základu daně. Pokud chce poplatník postupovat dle novely, bude tak možné od zdaňovacího období počínajícího nejdříve 1. ledna 2024. Vstup do tohoto režimu je zcela dobrovolný.
Podmínky pro vstup do režimu vylučování kurzových rozdílů jsou následující:
- Poplatník vede podvojné účetnictví
- Vůči poplatníkovi nebylo zahájeno insolvenční řízení
- Poplatník není v likvidaci
- Poplatník musí podat oznámení o vstupu do režimu
Oznámení správci daně o vstupu do režimu vylučování kurzových rozdílů je třeba podat do 3 měsíců od prvního dne rozhodného zdaňovacího období, tzn., v případě zdaňovacího období rovnému kalendářnímu roku, do 31.3. Oznámení je možné měnit nebo vzít zpět až do doby, než uplyne lhůta pro jeho podání. Po uplynutí lhůty již nelze oznámení vzít zpět.
Režim vylučování kurzových rozdílů je možné ukončit dobrovolně nebo povinně na základě skutečností uvedených v zákoně. V případě dobrovolného ukončení režimu může poplatník vystoupit z režimu po uplynutí druhého zdaňovacího období po období, ve kterém došlo k oznámení o záměru z režimu vystoupit. Oznámení o vystoupení z režimu vylučování kurzových rozdílů není možné již vzít zpět. Uveďme si to na příkladu:
Poplatník vstoupil do režimu vylučování kurzových rozdílů již pro zdaňovací období roku 2024 a následně zjistil, že se mu to nevyplatí. V roce 2025 se rozhodne vystoupit a oznámí tuto skutečnost správci daně. V režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů však musí setrvat ještě následující dvě zdaňovací období tedy 2026 a 2027. Režim je ukončen k 31.12.2027 a od 1.1.2028 zdaňuje nerealizované kurzové rozdíly již standardně.
Vystoupení z režimu s sebou zároveň přináší povinnost dodanit veškeré nerealizované kurzové rozdíly, které byly doposud vyloučeny.
Případné dodanění nerealizovaných kurzových rozdílů si můžeme demonstrovat na jednoduchém příkladu cizoměnové půjčky (závazku) v hodnotě 1 000 EUR, která se průběžně nesplácí. Předpokládejme půjčku v EUR s nulovou úrokovou sazbou načerpanou v roce 2024. Půjčka musí být každý rok přeceněna kurzem k 31.12. Koruna vůči EUR v průběhu let kolísá. Ke konci každého zdaňovacího období je tak účtováno o nerealizovaných kurzových rozdílech. V návaznosti na posilování či pokles měny jsou v průběhu let účtovány kurzové zisky či ztráty vzniklé z přepočtu zůstatku dluhu. Tyto náklady či výnosy v běžném režimu vstupují do základu daně.
Srovnání poplatníka v běžném režimu a v režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů ilustruje následující tabulka. Poplatník v běžném režimu realizuje v průběhu let zdanitelné zisky či ztráty z přecenění závazku kurzem, které jsou předmětem zdanění, zatímco pro druhého poplatníka je přecenění bez vlivu na jeho daňové povinnosti. Pokud se však rozhodne z režimu vystoupit, v našem případě bude muset veškeré kurzové zisky či ztráty přidanit v posledním roce setrvání v režimu, tj. v roce 2027.
Z modelového příkladu je tak zjevné, že v prvním případě je daňová povinnost rozprostřena do jednotlivých let, zatímco u poplatníka v režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů dojde ke zdanění jednorázově při ukončení režimu. Celková daňová zátěž je však u obou poplatníků stejná.
V případě, kdy by poplatník z režimu vylučování kurzových rozdílů nevystoupil, naopak by v něm vytrval až do doby realizace dluhu, tedy splacení půjčky, zdanitelným by se stal pouze kurzový rozdíl při realizaci.
Určitě je dobré si promyslet, zda má režim vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů pro Vás smysl. V případě, že Vás tato změna zaujala a měli byste zájem o využití režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů, neváhejte se na nás obrátit. Rádi Vám se vším pomůžeme a vysvětlíme.
PDF ke stažení: Režim vylučování kurzových rozdílů - Daň z příjmu
