Česká vláda schválila v reakci na pandemii koronaviru celou řadu opatření, která mají za cíl pomoci ekonomickým subjektům překlenout nouzový stav. Jedná se primárně o Liberační balíček I a II (MF), program „Antivirus“ (MPSV) a úvěrový program COVID (MPO a ČMZRB). Přinášíme vám přehled těchto opatření a také zhodnocení dopadu koronavirové krize na nájemní a smluvní vztahy, EET a možnost žádat po státu kompenzaci za způsobené škody.
Současná pandemie má výrazný dopad na obchod u nás i ve světě a mění se i chování spotřebitelů. Dle analýzy společnosti O2 eKasa, k největšímu poklesu prodejů došlo v následujících oborech:
- Maloobchod s hodinami, hodinkami a klenoty - 100 %
- Výroba oděvů a prodej obuvi - 100 %
- Kulturní, zábavní a rekreační činnosti - 98 %
- Maloobchod s oděvy - 96 %
- Ubytování, stravování a pohostinství - 96 %
Výraznou část příjmů pro společnosti podnikající v retailu mohou tvořit on-line prodeje. V současné situaci jsou prokazatelné nárůsty, mnohdy srovnávané z pohledu tržeb s nejúspěšnějším prodejním období Vánoc, převážně v segmentu potravin, léků, drogérie, domácích potřeb, kosmetiky, módy a zábavy. V e-commerce a retailu je častá také forma různé soukromé podpory. Například online supermarket Rohlík představil v uplynulých týdnech v reakci na současnou situaci řadu nových projektů (Rohlík mini, Suchý Rohlík, Rohlík Bistro).
Program „Antivirus“
Cílem programu Antivirus předloženém Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) je podpora zaměstnanců i zaměstnavatelů a to prostřednictvím Úřadu práce ČR, který firmám kompenzuje část mezd vyplacených zaměstnancům.
Program „Antivirus“ ve schválené podobě zatím obsahuje jenom dva režimy, a to následující:
Režim A - druh překážky:
- V případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 60 % průměrného redukovaného výdělku.
- V případě uzavření nebo omezení provozu nařízením vlády nebo mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví pobírá zaměstnanec náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
- Stát poskytuje příspěvek zaměstnavatelům ve výši 80 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů / maximálně však do výše 39 000 Kč.
Režim B - druh překážky:
- Překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více zaměstnanců zaměstnavatele) – zbytek zaměstnanců pobírá náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
- Omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti zaměstnavatele, přičemž zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku.
- Omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy, přičemž zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.
- Příspěvek zaměstnavatelům 60 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů / maximálně však do výše 29 000 Kč.
Příspěvek bude poskytován výhradně na zaměstnance, kteří jsou v době, kdy zaměstnavatel podává vyúčtování stále jeho zaměstnanci a nebyla jim daná výpověď, s výjimkou případu porušení pracovních povinností dle § 52 písm. g) až h) zákoníku práce. Zároveň bude příspěvek poskytován jen za zaměstnance v pracovním poměru, tedy nikoliv zaměstnance pracujících na základě dohod konaných mimo pracovní poměr nebo statutární orgány. Délka programu je stanovena zatím do 30. dubna 2020, přičemž se předpokládá prodloužení na měsíc květen. Příspěvky budou poskytovány na náhradu nákladů od 12. března 2020, kdy došlo k vyhlášení nouzového stavu. V případě, že Senát schváli a prezident podepíše novelu zákona o zaměstnanosti, nebude podmínkou poskytnutí příspěvku bezdlužnost vůči veřejným institucím.
Ošetřovné
Ve stavu legislativní nouze byl přijat zákon obsahující rozšíření a prodloužení ošetřovného vypláceného zaměstnancům. Nově tak mají nárok na ošetřovné také rodiče dětí ve věku 10-13 let, případně dětí starších 10 let závislých na pomoci jiné osoby podle zákona o sociálních službách, pokud zařízení, které o ně pečovalo, je uzavřeno. Dochází také k prodloužení podpůrčí doby ošetřovného, které bude pokrývat celé období uzavření školských zařízení. Zákon potvrzuje nárok na ošetřovné i při uzavření předškolního zařízení, i pokud bylo uzavřeno na základě rozhodnutí zřizovatele. V rámci čerpání ošetřovného se budou moci rodiče nově vystřídat i vícekrát než jednou, nikoliv ovšem v rámci dne. Dny péče o dítě pak budou vyznačovány na příslušném formuláři, ošetřovné bude hrazeno každému rodiči zvlášť měsíčně za dny vykázané péče.
Naopak nebyly přijaty návrhy opozičních stran na úpravu výše ošetřovného, které zůstává v původní výši 60 % (redukovaného) průměrného výdělku. Pro zaměstnavatele je tak v současnosti nejvýhodnější, aby jejich zaměstnanci, kteří by jinak stejně nemohli konat práci, v maximální možné míře čerpání ošetřovného využívali a snižovali zaměstnavateli náklady.
Vláda v návaznosti na pandemii koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření schválila přímou finanční pomoc osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), kteří na klasické ošetřovné vyplácené v rámci nemocenského pojištění nemají nárok. Na příspěvek (dotaci) ve výši 424 Kč za každý den v karanténě/ošetřování člena rodiny bude mít nárok OSVČ za obdobných podmínek jako zaměstnanci (péče o dítě mladší 13 let nebo péče o nezaopatřené dítě do 26 let závislé na pomoci jiné osoby z důvodu uzavření školského zařízení).
Aby vznikl OSVČ na finanční příspěvek na ošetřování dítěte/dětí nárok, nesmí zároveň na totéž dítě/děti čerpat stejný nebo obdobný kompenzační příspěvek jiná osoba. Vedle toho budou uplatňovány i další podmínky (výkon podnikání jako hlavní činnost, neexistence nedoplatků na daních a pojistném, žadatel je malým nebo středním podnikatelem). Splnění podmínek bude prokazováno na základě čestného prohlášení. Žádost je již k dispozici na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a OSVČ ji mohou podat buďto elektronicky nebo zaslat poštou. Nárok na toto „ošetřovné“ budou OSVČ mít po celou dobu mimořádných opatření. Žádost bude možno z důvodu pravidelné výplaty podávat každý měsíc, poprvé za období od 12. března do 31. března 2020, a to do konce dubna tohoto roku.
Úlevy v oblasti plnění daňových povinností a pojistného
V rámci tzv. Liberačního daňového balíčku I a II vláda schválila úlevy v oblasti podávání daňových přiznání a úhrady daní.
Všem poplatníkům daně z příjmů, kteří jsou standardně povinni podat daňové přiznání za rok 2019 do 1. dubna 2020, je formou plošného prominutí sankcí umožněno jej podat až do 1. července 2020. Stejné prodloužení se vztahuje i na platbu doplatku daně. Toto opatření uleví zejména OSVČ, malým a středním firmám (bez povinného auditu účetní závěrky) a také vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří jsou povinni podat daňové přiznání kvůli solidárnímu zvýšení daně. Všem poplatníkům, kteří platí čtvrtletní nebo pololetní zálohy na daň z příjmů, bylazároveň plošně prominuta platba zálohy splatné letos v červnu.
Obdobná plošná úleva byla zavedena ve vztahu k dani z nabytí nemovitých věcí. Přiznání k této dani, u kterých tříměsíční lhůta k podání vyprší mezi 31. březnem 31. červencem 2020, bude možné bez sankcí podat a související daň uhradit až do 31. srpna 2020. Prakticky se to týká převáděných nemovitostí, u nichž byl vklad práva ve prospěch nového vlastníka do katastru nemovitostí proveden v období od 1. prosince 2019 do 30. dubna 2020.
Zálohy na silniční daň, které jsou podle zákona splatné 15. dubna 2020 a 15. července 2020, bude možné opět bez jakýchkoliv sankcí uhradit nejpozději společně se třetí zálohou splatnou 15.října 2020.
Plošně prominuty byly též pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč (hlášení je podáno pozdě, avšak předtím, než finanční úřad pošle výzvu), a to ve vztahu k pokutám vzniklým v období březen-červenec 2020. V ostatních případech prodlení s úhradou daní spravovaných finančními úřady (nikoliv však daní spravovaných celními úřady, jako např. spotřební daně) bude možné žádat o individuální promíjení souvisejících sankcí. Úrok z prodlení bude finančním úřadem v plné výši prominut, pokud poplatník prokáže souvislost prodlení s mimořádnými opatřeními zavedenými k prevenci pandemie koronaviru. Za určitých podmínek bude ze stejného důvodu automaticky prominuta i pokuta za opožděné podání daňového přiznání.
Osoby samostatně výdělečně činné byly zproštěny povinnosti platit zálohy na důchodové pojištění a zdravotní pojištění za období březen - srpen 2020 (pozor - výjimka se nevztahuje na nemocenské pojištění, pokud se jej OSVČ dobrovolně účastní). Pojistné za toto období bude vypořádáno až v rámci přehledů pojistného na jaře příštího roku. Navíc za uvedených šest měsíců roku 2020 bude platba sociálního i zdravotního pojištění ponížena o částky pojistného z minimálního vyměřovacího základu, což představuje celkovou úlevu až do výše téměř 30 000 Kč.
V návaznosti na plošnou úlevu ve vztahu k přiznání k dani z příjmů budou OSVČ moci podat v prodloužené lhůtě i přehledy pojistného za rok 2019 bez jakýchkoliv sankcí, a to do 3. srpna 2020. Rovněž doplatky pojistného bude možné uhradit v tomto prodlouženém termínu, aniž by bylo účtováno penále.
V budoucnu lze dále očekávat ještě jednu poměrně významnou úlevu v oblasti daně z příjmů. Ta umožní získat dodatečnou hotovost poplatníkům, kteří za rok 2020 z důvodu propadu finančních výsledků mimořádně vykáží daňovou ztrátu. Na základě již vládou schváleného opatření, které však bude třeba promítnout do daňové legislativy, bude nově možné daňovou ztrátu uplatnit i zpětně proti ziskům vykázaným v předchozích dvou letech (tedy v případě daňové ztráty za rok 2020 proti základu daně za roky 2018 a 2019. Touto cestou (prostřednictvím podání dodatečného daňového přiznání za uvedené předchozí roky) bude možné získat určitou částku daně z příjmů uhrazené v minulosti zpět, a to na jaře resp. v létě příštího roku.
Možnosti financování provozních nákladů se státní podporou
Další forma pomoci pro podnikatele, jejichž ekonomické aktivity jsou omezeny v důsledku výskytu Covid-19 a souvisejících preventivních opatření, jsou státní úvěry či komerční úvěry se státní zárukou v rámci programu COVID. Finanční prostředky uvolněné v doposud spuštěných programech jsou prozatím určeny pouze žadatelům spadajícím do kategorie malých a středních podniků (méně než 250 zaměstnanců, roční obrat nepřesahující 50 mil. EUR nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahující 43 mil. EUR), nikoliv velkým podnikatelům.
Dne 16. 3. byl zahájen program COVID I, v rámci kterého bylo možné žádat o čerpání bezúročného úvěru na provozní financování přímo od státní Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) a to ve výši 500 tis. až 15 mil. Kč, až do výše 90 % způsobilých výdajů, se splatností 2 roky včetně možnosti odloženého splácení až na dobu až 12 měsíců. Vzhledem k objemu žádostí, které již během prvního týdne výrazně překročily vyčleněných pět miliard korun a kapacitní možnosti ČMZRB, byl příjem žádostí do programu COVID I dne 20.3. pozastaven.
Dne 2. 4. a následně 20. 4. bylo spuštěno první kolo a druhé kolo podávání přihlášek do programu COVID II, který bude probíhat postupně v několika vlnách. ČMZRB zde figuruje jako ručitel komerčních úvěrů od 10 tis. Kč do 15 mil. Kč se splatností 3 roky, a to až do výše 80 % jistiny úvěru. ČMZRB může taktéž finančně přispět na úhradu úroků, a to až do výše 1 mil. Kč. Na program je alokováno 5 mld. Kč, konkrétně ze strukturálních fondů EU v rámci OPPIK, což má dopad na okruh uchazečů, který je omezen pouze na podnikatele žádající o profinancování svých aktivit mimo území hlavního města Prahy. O čerpání je nutné požádat u své stávající či jiné komerční banky, se kterou má ČMZRB uzavřen dodatek ke smlouvě o spolupráci v programu EXPANZE na poskytování záruk COVID II. Je potřeba vyplnit formulář žádosti včetně příloh, a poté ČMZRB požádat o vystavení záruky a příspěvek na splátky úroků. Podrobný návod, jak zažádat o záruku, je zveřejněn na webu ČMZRB. Úvěr lze opět využít na provozní financování, tzn. zejménana mzdy zaměstnanců, financování zásob, úhrady dodavatelských faktur či pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku. Druhé kolo bude následovat v rámci několika dnů.
Dne 21. 4. bude spuštěno první kolo přihlášek do programu COVID Praha určeného pro živnostníky a malé a střední podnikatele na území hlavního města Prahy. Program připravila ČMZRB ve spolupráci s Magistrátem hl.m. Prahy, který na podporu pražských podnikatelů alokoval 600 mil. Kč. Program poskytne záruky v celkovém objemu 1,9 mld. Kč a jeho parametry jsou shodné s COVID II (výše ručení až do 15 mil. Kč a 80 % jistiny, doba ručení 3 roky, finanční příspěvek na úhradu úroků až do výše 1 mil. Kč).
ČMZRB aktuálně připravuje další fázi výhodného úvěrového financování program COVID III, který bude opět zaměřen na pražské podnikatele a v rámci kterého by měly mít možnost žádat o záruku i velké podniky. Momentálně probíhají jednání mezi vládou a komerčními bankami a přesné informace by měly být zveřejněny v následujících dnech, program by měl být spuštěn na přelomu dubna a května.
Úlevy od administrativní zátěže v souvislosti s EET
Podnikatelům v maloobchodu vznikla povinnost zavést elektronickou evidenci tržeb (EET) již od 1. března 2017. Původně se povinnost týkala evidence všech přijatých plateb nezávisle na tom, zda se jednalo o bezhotovostní či hotovostní platební styk, z evidence byly až následně vyloučeny bezhotovostní platby. Nicméně většina maloobchodních řetězců eviduje i nadále jak platby v hotovosti, tak kartou, z důvodu menší administrativní a provozní náročnosti při jednotném postupu v rámci existujícího technického řešení.
Legislativním schvalovacím kolečkem prošel ve zrychleném režimu zvláštní jednorázový zákon s časově omezenými účinky, který fakticky plošně pozastavuje povinnost evidence tržeb pro subjekty spadající do všech fází EET, tzn. včetně maloobchodu, a to po dobu stavu nouze a následujících tří měsíců od jeho ukončení. V praxi to znamená, že podnikatelé v tomto období nemusí odesílat data o tržbách, vystavovat EET účtenky, ani vyvěsit informační oznámení o povinnosti evidovat tržby na provozovně (v místě akceptace plateb). Upozorňujeme však, že povinnost vystavit na požádání doklad o zakoupení dle zákona o ochraně spotřebitelů platí i nadále.
Dopad koronaviru na nájemní smlouvy
Oblast komerčních nájmů je specifickou oblastí, ve které si pronajímatel a nájemce ujednávají práva a povinnosti často odlišně od ustanovení občanského zákoníku. Nájemce je po dobu nájmu povinen platit nájemné a platby za další služby související s nájmem, poskytované pronajímatelem. Prodlení se zaplacením nájemného je považováno za porušení nájemní smlouvy nájemcem a pronajímatel je v takovém případě oprávněn uplatnit sjednané sankce, zejména smluvní pokutu nebo nájem ukončit.
Ve většině nájemních smluv jsou také vyloučena vybraná ustanovení občanského zákoníku, která by mohla být ku prospěchu nájemce. Často bývá vylučováno zejména ustanovení o změně okolností, které umožňuje nájemní smlouvu předčasně ukončit, pokud dojde ke změně okolností, které založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý́ nepoměr znevýhodněním jedné z nich. Vyloučen bývá také institut tzv. následné nemožnosti plnění ve smyslu § 2006 občanského zákoníku („OZ“), kdy povinnost smluvního plnění zaniká v důsledku toho, že se daný dluh stal nesplnitelným.
Jakékoliv úlevy, zejména od placení nájemného, je tedy možné se domoci zahájením jednání s pronajímatelem a dohodou s ním. V úvahu přichází například dohoda o slevě na nájemném, tzv. rent free period (prominutí nájemného) nebo odklad plateb nájemného se sjednáním splátkového kalendáře.
V případě, že se pronajaté prostory stanou dočasně nezpůsobilými k užívání, je v některých případech sjednána možnost ukončení nájmu. Zpravidla půjde o případy, kdy jsou prostory nezpůsobilé z důvodu pochybení pronajímatele nebo stavu budovy, nikoliv z důvodu nezávislém na vůli pronajímatele (např. pandemie). Závisí však na konkrétních sjednaných smluvních podmínkách. Výpovědi zpravidla musí předcházet písemná výzva nájemce k napravení závadného stavu s uvedením lhůty k nápravě.
V Parlamentu ČR se v současné době projednávají návrhy, na základě kterých by nájemci jak bytů, tak nebytových prostor mohli po splnění podmínek tzv. odložit platby nájemného:
1. Možnost „odkladu“ placení nájemného u prostor sloužících podnikání
Vztahuje se na nájem a podnájem prostorů, je-li účelem nájmu provoz podnikatelské činnosti nebo pacht.
Pronajímatel by na základě zákona nemohl v ochranné době (podle znění návrhu zákona ke dni vyhotovení tohoto dokumentu do 31.12.2020) nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo v rozhodné době (od 12.3.2020 do 30.6.2020), a to převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii.
Neuhradí-li nájemce všechny dluhy v ochranné době, nebo pokud nájemce pronajímateli oznámí, že dluhy neuhradí ani v ochranné době, bude pronajímatel oprávněn nájem vypovědět s výpovědní lhůtou 5 dní.
Nájemce by byl povinen do 15 dnů ode dne prvního prodlení předložit pronajímateli listiny, které dokládají, že prodlení je důsledkem omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňuje nebo podstatně ztěžuje provozování podnikatelské činnosti.
2. Možnost „odkladu“ placení nájemného u bytů
Vztahuje se na nájem a podnájem prostorů, je-li účelem nájmu uspokojování bytové potřeby nájemce.
Pronajímatel by na základě zákona nemohl v ochranné době (podle znění návrhu zákona ke dni vyhotovení tohoto dokumentu do 31.12.2020) nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo v rozhodné době (od 12.3.2020 do 31.7.2020), a to převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii.
Neuhradí-li nájemce všechny dluhy v ochranné době, prohlásí-li nájemce, že dluhy neuhradí, nebo stane-li se nepochybné, že nájemce dluh nezaplatí, bude pronajímatel oprávněn nájem vypovědět bez výpovědní doby.
V obou případech by však byl pronajímatel oprávněn po zrušení nouzového stavu a současně po pominutí okolností, kvůli kterým nájemce není schopen nájemné platit, požadovat zrušení nájmu, pokud nebude možné po něm spravedlivě požadovat, aby tato omezení snášel (v případě nájmu bytů pak zákon uvádí jako příklad této situace stav, kdy by pronajímatel sám upadl do stavu nouze).
Dopad koronaviru na dodavatelské smluvní vztahy
Nesplnění povinností z důvodu vyšší moci
Nouzový stav lze zařadit mezi případy tzv. vyšší moci, tedy nepředvídatelné překážky, jejichž vznik nelze nijak ovlivnit (vyšší moci se však nedovolá každý, zejména u smluvních vztahů zahájených v blízké minulosti bude třeba posoudit otázku předvídatelnosti). Mohou se tedy naplnit požadavky § 2913 odst. 2 OZ, podle kterého se ten, kdo poruší smluvní povinnosti (např. je v prodlení s dodávkou zboží, poskytování služeb apod.), může zprostit povinnosti k náhradě škody (újmy) za toto porušení v případě, že prokáže, že mu ve splnění dané povinnosti bránila „mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli.“ Překážkou může být nedostatek zásob, výrobků a jiných věcí potřebných k plnění smlouvy, které nám ze stejných důvodů nemohl dodat náš dodavatel, nedostatek zaměstnanců, kteří jsou v karanténě atd.
Případy zániku závazku z důvodu nemožnosti jej splnit
Občanský zákoník myslí i na situaci, kdy se zavážete k plnění, které se po uzavření smlouvy stane nesplnitelným. V takovém případě Váš závazek pro nemožnost plnění zaniká a nejste povinni podle smlouvy jednat. Plnění však není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.
Případy, kdy lze zpoždění v důsledku opatření v souvislosti s koronavirem považovat za následnou nemožnost plnění, jsou a budou obecně spíše omezené a v souvislosti s nájemními vztahy bude využití tohoto institutu spíše ojedinělé. Vždy však záleží především na konkrétním vztahu a jeho smluvní úpravě.
Obdobně se pravidlo popsané výše uplatní i v situaci, kdy lze plnit pouze částečně. Pokud například smlouva zavazuje k pravidelným dodávkám, které nejste schopni dodržet po dobu nouzového stavu, mohou nastat dvě situace, které závisí na tom, zda má pokračování dodávek po odstranění překážky pro obchodního partnera smysl či nikoliv. Lze si tak představit (a OZ tuto variantu předpokládá) částečný zánik závazku nebo zánik závazku v celém rozsahu budoucích plnění (např. dodávek).
Obnovení jednání o podmínkách smlouvy
Pokud mezi stranami smluvního vztahu dojde k podstatné změně okolností, která založí zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech stran smlouvy, a to buď znevýhodněním jedné ze stran, neúměrným navýšením nákladů, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, a tedy i o jejích parametrech.
Okolnost předvídaná § 1765 OZ by v současné situaci, zejména ve většině nájemních vztahů, byla „hlavní zbraní“ nájemců za účelem omezení či snížení jejich pravidelných plateb nájemného. V praxi je bohužel požadavek na vyloučení tohoto ustanovení častou podmínkou ze strany pronajímatele pro uzavření smlouvy. Pro případ, že by ustanovení vyloučeno nebylo, je také zásadní posoudit, zda dotčená strana mohla podstatnou změnu okolností očekávat, a zda taková skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, nebo až po uzavření smlouvy vyšla najevo.
Je nanejvýš vhodné doporučit revizi dotčených smluv, protože není výjimkou, že například obchodní centra mají s jednotlivými nájemci odlišně nastavené a do velké míry individualizované smluvní vztahy v závislosti na jejich významu, velikosti či době nájmu.
Možnost nároků na státu – náhrada škody
Náhrada škody dle krizového zákona
Stát je podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů („Krizový zákon“) povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními.
Odpovědnost státu a povinnost k náhradě vzniklé škody je založena na současném splnění následujících předpokladů:
- existenci krizového opatření;
- vzniku škody; a
- příčinné souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody.
Stát se může odpovědnosti za škodu zprostit, prokáže-li (důkazní břemeno leží na něm), že poškozený si způsobil škodu sám.
Za tímto účelem doporučujeme především evidovat a podrobně uchovávat všechny relevantní materiály, faktury a škodu a ušlý zisk průběžně vyčíslovat a zaznamenávat.
Nárok na náhradu škody bude nutné uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení, kterým je Ministerstvo vnitra, ve lhůtě 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o vzniku škody dozvěděl, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.
Náhrada škody dle zákona o veřejném zdraví
S ohledem na skutečnost, že krizová opatření nejsou od 23.3.2020 prováděny na základě Krizového zákona, ale nově podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů („Zákon o ochraně veřejného zdraví“), se může zdát, že výše popsaným krokem Vláda zamýšlí vyloučit svou odpovědnost za způsobenou škodu dle krizového zákonu.
To znamená, že není jasné, zda potenciální škodu vzniklou do 23.3.2020 bude potřebné vymáhat dle Krizového zákona a škodu vzniklou od 24.3.2020 nebude možné vůbec vymáhat nebo škodu bude potřebné vymáhat dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávním úředním rozhodnutím nebo postupem, ve znění pozdějších předpisů („Zákon o odpovědnosti státu za škodu“).
Zákon o ochraně veřejného zdraví, na základě kterého byly vydány mimořádné opatření od 24.3.2020, náhradu škody výslovně neupravuje.
Dále je rovněž sporné, zda může být totéž opatření vyhlášeno dvakrát, pokaždé dle jiného zákona. Mohlo by totiž dojít k situaci, kdy v období od 16.3.2020 do 24.3.2020 by se škoda nahrazovala a následně již ne, dle našeho názoru by taková situace byla zjevně nespravedlivá a diskriminační. Nadto, ústavní zákon 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého vláda vyhlásila nouzový stav, odkazuje pouze na Krizový zákon, a proto by měl mít před Zákonem o ochraně veřejného zdraví přednost. Rovněž dle dikce Krizového zákona se za krizová opatření dle tohoto zákona považují veškerá organizační či technická opatření určená k řešení krizové situace, případně k odstranění jejích následků.
Nicméně, pokud by bylo skutečně opodstatněno použití Zákona o veřejném zdraví, bylo by otázkou, zda Ministerstvo zdravotnictví České republiky nepřekročilo při vydání příslušných opatření svou pravomoc a nevznikne tak možnost domáhat se náhrady škody dle Zákona o odpovědnosti státu za škodu.
Nicméně v tuto chvíli nelze s jistotou určit, jakým způsobem bude možné náhradu škody na státu uplatnit. Jak je shora uvedeno, připadají do úvahy dvě možnosti, a to postupovat dle (i) Krizového zákona nebo (ii) Zákona o odpovědnosti státu za škodu.
Pojistné smlouvy a COVID-19
Vláda České republiky byla nucena přijmout mnoho opatření proti šíření koronaviru, v důsledku čehož dochází k zásadnímu snížení, omezení nebo dokonce úplnému přerušení podnikatelských aktivit. Mnoho společností se tak nyní může dostat pod finanční tlak a budou hledat různé možnosti kompenzace škod vč. pojištění. Řada spoleností má sjednáno například pojištění přerušení provozu, avšak v důsledku COVID-19 neutrpí žádnou hmotnou škodu (požár apod.), což je standardní podmínka pojistné události u pojištění přerušení provozu v majetkovém pojištění. U standardních programů pojištění majetku s pojištěním přerušení provozu je ve většině případů nepravděpodobné, že by krytí škod v důsledku pandemie bylo pojištěno. Většina pojistných smluv nikdy nezamýšlela pojišťovat škody vyplývající z pandemie. Jedná se o riziko, u kterého pojistitelé uznávají, že si nemohou dovolit jej pojistit. Potenciální pojištění pandemie je možné srovnat s pojištěním válečných rizik – je to typ rizika, které by světový trh plně pojistit nedokázal.
Situace však není úplně beznadějná, každá smlouva je sestavována na míru, proto je důležité ji důkladně projít a zjistit možnosti. Zároveň se v tuto chvíli nedá přesně říci, jak budou pojišťovny z hlediska škod v jejich řešení přistupovat. Situace se mění každým okamžikem a každý klient je specifický, proto se ještě v příštích dnech a měsících ukáže, jak se budou tyto nestandardní případy řešit.
Zároveň však můžeme říct, že současná situace na fungování oboru pojišťovnictví nic nezměnila, ba naopak přinesla také některá vylepšení. Tím, že většina institucí nyní funguje distančně, klientský servis se přesunul na bezkontaktní úroveň, tedy e-mail, telefonní linky či mobilní aplikace, a funguje velmi rychle. Rovněž řadu služeb lze nově sjednat či obsluhovat online bez nutnosti navštívit pobočku. Pojišťovny také myslí na bezpečnost klientů – nově je možné obdržet elektronickou cestou zelené karty k povinnému ručení jak na smlouvy sjednané tradičně podpisem, tak například i na flotilové pojištění vozidel. Doteď to bylo možné pouze při sjednání pojištění zaplacením, takže nyní je mezilidský kontakt eliminován na minimum. A taktéž těm, kteří se aktuální situací dostanou do obtížné situace, se pojišťovny snaží vyjít vstříc a dělají vše pro to, aby klientům ulehčili, proto je vždy dobré obracet se na správce pojištění, který má ty nejaktuálnější informace a může vám pomoci.
Autoři:
ASB Czech Republic: Klára Cowan, Jana Pytelková Svobodová a Nela Paradjina
CEE Attorneys: Martina Schützová a Radka Slaměníková
Renomia: Matyáš Charvát
O společnostech:
ASB Group je dynamická poradenská společnost působící v klíčových zemích regionu CEE: v České republice, Polsku, Slovensku a Maďarsku. Specializuje se na zakládání společností, účetnictví a reporting, daňové poradenství, transakční poradenství, korporátní služby a v neposlední řadě také vedení mzdové a HR agendy.
CEE Attorneys je mezinárodní advokátní kancelář působící v Evropě a Asii. Byla založena v roce 2015 českou a slovenskou advokátní kanceláří. V následujících letech se tato společnost postupně rozrůstala zejména do střední a východní Evropy.
RENOMIA je mezinárodní společnost, která poskytuje služby v oblasti pojištění, risk managementu a financí. Má vlastní pobočky v 7 zemích Evropy a díky svým partnerům působí prakticky na celém světě.