Zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě nabyl účinnosti dne 23. prosince 2021. Příspěvek náleží do 28. února 2022.
Stručné shrnutí podmínek, za jakých je možno získat příspěvek:
- Nařízená karanténa nebo izolace.
- Zaměstnanec v tyto dny nepracuje, nemá ušlý zisk a zároveň je mu vyplácena náhrada mzdy za nemoc.
- Je poskytován za každý kalendářní den, nejdéle po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, ve výši 370 Kč. Příspěvek se tedy neposkytuje za zameškané dny jako náhrada mzdy, ale za kalendářní dny.
- Pokud součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku zaměstnance za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží.
- Od částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc si zaměstnavatel odečte zúčtovanou částku mimořádného příspěvku.
Zaměstnavatelé však musí být velmi opatrní při jeho poskytování. Kvůli navazujícím a souběžným eNeschopenkám je situace v praxi často nepřehledná.
Nejprve je třeba jasně odlišit, kdy jde o karanténu a kdy o izolaci. Ačkoliv nařízení karantény je jako takové od 19.02.2022 zrušeno, dopad na praxi se projeví až po dalších 5 dnech – karanténu lze nařídit nejpozději od 18.02.2022 a zde může docházet k souběhům.
- Karanténou se rozumí oddělení fyzické osoby (tj. oddělení osoby bez příznaků), která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit. Karanténa se nařizovala i zaměstnancům s pozitivním testem po samotestování.
- Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit.
V praxi se setkáváme často se situací, kdy na sebe bezprostředně navazuje jedna sociální událost na druhou a je třeba správně vyhodnotit, o jakou konkrétní sociální událost se jedná. Pokud jde o stejné nemocenské dávky, tedy dvě dočasné pracovní neschopnosti (DPN) bezprostředně za sebou, eventuálně dvě karantény či izolace, jde o stejnou sociální událost (zjednodušeně jedno čtrnáctidenní období pro poskytování náhrady mzdy a mimořádného příspěvku).
- DPN (necovidová) + DNP (necovidová) = navazující případ
- Nařízení karantény + nařízení karantény = navazující případ
- Nařízení izolace + nařízení izolace = navazující případ
Pokud jde o různé sociální události, je třeba je vyhodnotit opět s ohledem na skutečnost, o jaké sociální dávky se jedná. Zde nastane rozdíl v okamžiku, kdy pracovní neschopnost byla vystavena z důvodu jiné diagnózy a následně došlo k nařízení karantény – tento typ události však s ukončením karantén pomalu zmizí.
- DPN (necovidová) + nařízení izolace = navazující případ
- Nařízení karantény + nařízení izolace = navazující případ
- DPN (necovidová) + nařízení karantény = nenavazující případ
Další úskalí nastává v okamžiku, kdy byla karanténa nebo izolace nařízena až po odpracování celé směny. Situace se liší podle toho, zda se jedná o nařízenou karanténu nebo nařízenou izolaci. V případě dočasné pracovní neschopnosti (tedy izolace) se využívá pravidlo posunu počátku maximálně čtrnáctidenního období pro poskytování náhrady mzdy na následující den, je-li směna v den uznání dočasné pracovní neschopnosti zcela odpracovaná. U karantény se neposouvá, náleží ode dne, od něhož byla nařízena (včetně tohoto dne). Náhrada mzdy se sice za tento den nepočítá (je odpracovaný), ale jde již o první den nařízené karantény s nárokem na mimořádný příspěvek v době nařízené karantény.
Zcela jiný postup je stanoven pro situaci, kdy je část směny odpracovaná a poté je nařízena karanténa či izolace. Pro karanténu či izolaci platí stejná pravidla. Mimořádný příspěvek ve výši 370 korun se bude vztahovat i k tomuto dni. Jde o první den nařízené karantény či izolace. Mimořádný příspěvek však v součtu s náhradou mzdy za zameškané hodiny nesmí přesáhnout 90 % průměrného výdělku. Pokud tedy zaměstnanec část směny odpracuje, bude se příspěvek opět krátit tak, aby tuto hranici nepřesáhl.
