Krajský soud v Ústí nad Labem nedávno rozhodl ve sporu, který se týkal povinnosti přecenění zálohy na pořízení majetku uhrazené v cizí měně.
Předmětem sporu byla otázka přecenění zálohy na pořízení dlouhodobého majetku, kterou poplatník v předmětném zdaňovacím období uhradil v cizí měně. Dle vyjádření správce daně byl poplatník povinen k rozvahovému dni tuto zálohu přecenit a vykázat tak kurzový rozdíl. Nicméně poplatník tak neučinil a správce daně mu doměřil související daň z příjmů právnických osob.
Poplatník se bránil podáním odvolání u Odvolacího finančního ředitelství (OFŘ), které však bylo zamítnuto. Následně se rozhodl proti rozhodnutí OFŘ podat žalobu ke krajskému soudu. Hlavní argumentaci poplatníka představovala skutečnost, že poskytnutá záloha nepředstavuje ze své povahy pohledávku, jak tvrdil správce daně, a je plněním budoucího či existujícího závazku. Dále pak namítal, že dlouhodobý majetek je oceňován na bázi pořizovacích cen, které nezahrnují kurzové rozdíly, přičemž uhrazené zálohy na pořízení dlouhodobého majetku jsou součástí ocenění majetku.
Krajský soud souhlasil s argumentací poplatníka a napadené rozhodnutí OFŘ zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že pokud by výše uvedená záloha byla přeceněna, vedlo by to k porušení věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Poskytnuté zálohy představují úhradu budoucího nebo v důsledku uzavření smlouvy již existujícího dluhu, kdy se částka zálohy nemá účetní jednotce v budoucnu vrátit, a rozšířit tedy její majetek.
OFŘ napadlo rozsudek kasační stížností a předložilo věc k posouzení Nejvyššímu správnímu soudu. Závěr krajského soudu odpovídá nedávno vydané Interpretaci Národní účetní rady I-43, která se zabývala totožnou otázkou. Zásadní body této interpretace krátce shrneme.
Interpretace Národní účetní rady
Interpretace vyjadřují odborný názor Národní účetní rady na praktickou aplikaci českých účetních pravidel. Interpretace nejsou právně závazné. Jejich hlavním úkolem je pomoci účetním jednotkám při hledání správného řešení účtování a vykazování specifických transakcí, jejichž účetní řešení v českých účetních předpisech neexistuje, případně je praxí prováděno nejednotně či nesprávně.
Interpretace I-43: Poskytnuté zálohy vedené v cizí měně
Interpretace I-43 (dále jen „Interpretace“) byla schválena dne 19. října 2020, a je dostupná zde. Jejím hlavním cílem je stanovit účetní řešení při vykazování záloh poskytnutých v cizí měně v účetní závěrce.
Pokud bychom velmi stručně měli shrnout postup navržený v této Interpretaci, tak ke „kurzovému riziku dochází pouze u cizoměnových aktiv a závazků, kdy vývoj měnového kurzu má vliv na výši budoucích peněžních toků.“ Pokud tedy navrácení poskytnuté zálohy není pravděpodobné, potom poskytnutá záloha jakožto samostatná (dílčí) část celkové pořizovací ceny nakupovaného majetku, respektive služby nepředstavuje cizoměnovou pohledávku a není s ní spjato kurzové riziko.
Jaký je názor finanční správy na tuto Interpretaci?
Finanční správa především zdůrazňuje, že interpretace Národní účetní rady představují názor určité skupiny odborníků a nemají žádnou právní závaznost. V obecné rovině finanční správa Interpretaci nerozporuje a připouští ji jako podpůrnou argumentaci tam, kde neexistuje přímá zákonná úprava. Pokud však taková úprava v českých právních předpisech existuje, pak se z jejího pohledu poplatník může od takto závazného postupu odchýlit pouze ve výjimečných případech přesně vymezených v zákoně o účetnictví, a to pouze s odkazem na zásadu věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví.
Situaci budeme nadále monitorovat a o dalším vývoji Vás informovat.
