Novelou zákona o zaměstnanosti se s účinností od 01.04.2022 rozšiřují údaje uvedené ve formuláři pro Českou správu sociálního zabezpečení.
Nahrazuje se původně samostatný formulář pro Úřad práce, na jehož základě byla vypočtena podpora v nezaměstnanosti.
V souladu s novelizovaným § 42 odst. 3 zákona o zaměstnanosti budou úřady práce nadále získávat tyto údaje z registrů České správy sociálního zabezpečení. Zde je bude předávat zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru zaměstnance, respektive při odhlášení z nemocenského pojištění, a to za prostřednictvím formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání).
Nově se budou uvádět údaje o:
- druhu zaměstnání,
- době trvání zaměstnání,
- době důchodového pojištění,
- výši průměrného nebo pravděpodobného měsíčního čistého výdělku zjištěného podle příslušných právních předpisů,
- výši nároku na odstupné, odbytné, odchodné, včetně informace, zda bylo vyplaceno,
- způsobu a důvodu skončení zaměstnání.
Tento formulář je zaměstnavatel povinen odeslat nejpozději do 8 kalendářních dnů od ukončení zaměstnání.
Jestliže zaměstnavatel skončení doby zaměstnání se zaměstnancem v zákonem stanovené lhůtě neoznámí, dopouští se přestupku podle ustanovení § 131 odst. 1 písm. f) zákona o nemocenském pojištění, za který mu lze uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.
S účinností od 1. dubna 2022 se uvedené ustanovení upravuje tak, že zaměstnavatel se dopustí přestupku, pokud okresní správě sociálního zabezpečení pro účely nemocenského pojištění neoznámí skončení doby zaměstnání se zaměstnancem podle § 94 odst. 1, tedy v zákonem stanovené lhůtě. Pokud ale zaměstnavatel požadované údaje oznámí ve stanovené lhůtě, ale bez nově požadovaných údajů (od dubna 2022), půjde rovněž o přestupek. Tentokrát ale s možnou pokutou až 100 000 Kč.
Jako problematické se zde jeví stanovení průměrného výdělku. Ve většině případů je osmidenní lhůta naprosto dostačující. Potíže ale mohou nastat v okamžiku, kdy zaměstnanec skončí pracovní poměr na počátku nového čtvrtletí, například 2.dubna. Pokud je výplatní termín zaměstnavatele stanoven k 15.dubnu, pak v osmidenní lhůtě nemusí mít k dispozici veškeré podklady ke zpracování mezd, a tudíž ani ke správnému stanovení průměrného výdělku za předchozí čtvrtletí.
Dle vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí by měl být zaměstnavatel s vědomím zákonem stanovené povinnosti vnitřními mechanismy schopen zajistit, aby průměrný výdělek ve stanovené lhůtě zjistil a potvrdil. Porušení povinnosti z hlediska zákona o zaměstnanosti lze postihnout jako přestupek nesplnění oznamovací povinnosti, kdy lze uložit pokutu až 100 000 Kč. Při určování výše pokuty za spáchání přestupku se přitom přihlíží k jeho závažnosti
Vzhledem k tomu, že se jedná o novou povinnost, nelze predikovat jakým způsobem se podobné případy budou ve skutečnosti řešit a postihovat.