Ani v průběhu letních prázdnin Národní účetní rada nezahálela a představila novou interpretaci s názvem „I-50 Odložená daň a kurzové rozdíly vyloučené ze zdanění“, která pojednává o vzniku odložené daně v kontextu nové možnosti vyloučení kurzových rozdílů z daňového základu.
Interpretace reaguje na možnost danou v zákoně o daních z příjmů od roku 2024, a to zvolit si daňový režim, v němž poplatník vyloučí vybrané kurzové rozdíly (u pohledávek a dluhů) ze základu daně z příjmů. V důsledku vyloučení pak vzniká rozdíl mezi účetní a daňovou hodnotou pohledávky či dluhu. Intepretace řeší, zda a jakým způsobem se má v tomto případě o odložené dani účtovat.
Pokud poplatník daně z příjmů právnických osob účtuje o odložené dani a vstoupí do nového režimu vylučování kurzových rozdílů, vznikne dle interpretace přechodný rozdíl, který zakládá titul pro odloženou daň.
Zatímco účetní hodnota pohledávky či dluhu vyjádřená v cizí měně bude vycházet z ocenění v účetnictví aktuálním (závěrkovým) měnovým kurzem, daňová hodnota bude v režimu vylučování kurzových rozdílů zohledňovat pouze ty kurzové rozdíly, které vstoupily do základu daně.
Částečné vypořádání pohledávek či dluhů vyjádřených v cizí měně způsobí změnu rozdílu mezi účetní hodnotou pohledávky/dluhu a daňovou hodnotou pohledávky/dluhu. Odloženou daň pak bude třeba poměrně upravit.
V situacích úplného vypořádání pohledávek či dluhů vyjádřených v cizí měně se odložená daň rozpustí.
A co to znamená v praxi?
Nyní si výše uvedené ukážeme na příkladu poplatníka vedoucího účetnictví. Tento poplatník, jehož účetní měnou jsou koruny, se rozhodl využít nového režimu vyloučení kurzových rozdílů ze základu daně. K rozvahovému dni vykazuje závazek v eurech, který přecení kurzem k poslednímu dni účetního období. Kurzový rozdíl zahrne do výsledku hospodaření, ale nikoli do základu daně z příjmů. Pokud koruna posílila, vzniká v účetnictví odložený daňový dluh, neboť účetní hodnota dluhu je nižší než daňová hodnota, a vznikne tak připočitatelný přechodný rozdíl. V případě oslabení koruny vzniká odložená daňová pohledávka z důvodu vzniku odčitatelného přechodného rozdílu. Po úhradě závazku se do výsledku hospodaření započte rozdíl mezi přeceněnou hodnotou a skutečnou úhradou, zatímco do základu daně se započte rozdíl mezi původní hodnotou závazku a úhradou.
Závěrem je třeba zmínit, že pokud poplatník daně z příjmů do nového daňového režimu nevstoupí, způsob zdaňování kurzových rozdílů se pro něj nemění.
Celý text Interpretace I-50 naleznete na webových stránkách Národní účetní rady.
