Česká republika si projekt digitalizace rozdělila do třech částí. V nadcházející sérii článků přiblížíme digitalizaci veřejné správy.
„Digitální Česko“ nebo také soubor koncepcí a implementačních plánů zajišťujících předpoklady dlouhodobé prosperity České republiky v prostředí probíhající digitální revoluce, jak se můžeme dočíst na příslušných webových stránkách projektu.
Pojem by měl zastřešovat tři hlavní pilíře (dílčí koncepce/strategie), které tvoří jeden logický celek s velkým počtem vnitřních vazeb, ale zároveň ve struktuře reflektují zacílení na různé příjemce a rovněž odlišnosti dané současným legislativním vymezením.
Přeloženo do srozumitelné řeči, Česká republika si projekt digitalizace rozdělila do třech částí:
- Česko v digitální Evropě;
- Informační koncepce České republiky (Digitální veřejná správa); a
- Koncepce Digitální ekonomika a společnost
V nadcházející sérii článků bychom se rádi blíže podívali na zub digitalizaci veřejné správy.
Začátkem loňského roku vstoupil v účinnost zákon o právu na digitální služby, který má aktivně působit na veřejnou správu směrem k digitalizaci. Zakotvuje zejména práva fyzických a právnických osob na komunikaci s orgány veřejné správy digitálním způsobem a povinnost těchto orgánů digitální služby poskytovat.
Právo na digitální službu; právo činit digitální úkon; právo na elektronickou identifikaci a autentizaci, nebo právo na technologickou neutralitu. To je jen neúplný výčet základních digitálních práv, které tato „digitální ústava“ zaručuje.
Digitalizace veřejné sféry je však plánována postupně. Začátkem tohoto roku schválila vláda harmonogram toho, jak se budou během dalších 4 let jednotlivé služby z katalogu přesouvat do digitální podoby. Drtivá většina služeb je v materiálu uvedena s termínem 1. února 2022
Jak ale Ministerstvo vnitra v předkládací zprávě přiznává, harmonogram se sestává z přibližně 250 úředních úkonů, které stát plánuje do roku 2025 digitalizovat a není zdaleka kompletní. Vychází totiž jen z asi 35 % agend, které se úřadům za uplynulých 12 měsíců podařilo pro digitalizaci připravit, a tedy dosáhnout jejich zařazení do Katalogu služeb veřejné správy.
Jaká je tedy vlastně realita a jak vypadá digitální budoucnost České republiky? Jsme v porovnání s EU digitální velmocí nebo zde máme výrazný prostor pro rozvoj. A co digitální Evropa a vize unijní harmonizace?
Nejen to budou témata, nad kterými se s kolegy v následujících měsících zamyslíme, pokusíme se Vám poskládat jednotlivé střípky a poskytnout ucelený obrázek na tuto problematiku. Těšit se můžete i na postupné bližší představení konkrétních služeb, které již nějakou dobu jsou nebo nově budou v digitálním kabátu.
