Od nového roku dojde k několika legislativním změnám týkajících se mezd. V článku níže si můžete přečíst podrobněji, o jaké změny se jedná.
Zrušení zastropování měsíčního daňového bonusu
Od Nového roku dojde také k faktickému zrušení maximálního limitu pro výplatu měsíčního daňového bonusu, tedy rozdílu mezi vypočtenou daní z příjmů a slevou na děti vypláceného finančním úřadem v případě vyměření záporné daňové povinnosti.
Limit měsíčního bonusu byl dosud ve výši 5025 Kč.
Vyšší sleva na poplatníka
Zvyšuje se roční sleva na poplatníka a to na 30 840 Kč v roce 2022.
Změna solidární výše daně
V minulém roce byla schválena progresivní sazba daně ve výši 15 a 23 % a došlo tak ke zrušení solidární přirážky, 23% sazba daně se tak i v roce 2022 bude aplikovat na část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy (155 644 Kč měsíčně, 1 867 728 Kč ročně).
I nadále platí, že poplatníci, jejichž příjem podléhal solidární přirážce, na které se bude aplikovat druhá zvýšená sazba daně 23 %, nebudou muset z tohoto titulu podávat daňové přiznání a mohou si požádat o roční zúčtování u svého zaměstnavatele.
Uplatnění slev - hraniční věk (18 let, 26 let)
Věková hranice musí být splněna ze začátku měsíce. V případě dovršení 18 let u nestudujícího dítěte nebo 26 let studenta v průběhu měsíce je možné započítat ještě měsíc, v jehož průběhu dítě tohoto věku dovršilo. Ovšem při narození dítěte prvního dne v měsíci je situace jiná. Oproti dřívějším výkladům se nyní vychází z nového občanského zákoníku. Dle vyjádření Generálního finančního ředitelství dovrší nestudující dítě 18 let první den v měsíci (obdobně studující dítě dovrší věku 26 let první den v měsíci) a tento den již podmínka splněna není. V ustanovení § 601 odst. 1 občanského zákoníku se píše, že jestliže má právo nabýt určitý den, nabude nebo vznikne právě počátkem tohoto dne. Dítě tedy dovrší 18 nebo 26 let o půlnoci prvního dne v měsíci a tento měsíc nárok na daňové zvýhodnění zaniká.
Stravenkový paušál
Výše stravného v roce 2022 ovlivní i stravování zaměstnanců. Pokud se tedy zaměstnavatel rozhodne zaměstnanecký benefit formou peněžitého příspěvku, tzv. stravenkového paušálu, navýšit. Peněžitý příspěvek na stravování za jednu směnu je na straně zaměstnance osvobozen od daně z příjmů (a tím i od odvodů pojistného) do výše 70 % horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stanoveného pro zaměstnance odměňovaného platem, tj. zaměstnance uvedeného v § 109 odst. 3 zákoníku práce. V roce 2022 se tak bude jednat o částku 82,60 Kč (70 % z 118 Kč).
Minimální mzda
Minimální mzda při úvazku 40 hodin týdně je pro rok 2021 stanovena na 16 200 Kč za měsíc a 96,40 Kč za hodinu.
Zaručená mzda
Zaměstnanci v pracovním poměru, jejichž mzda není sjednána kolektivní smlouvou, jsou chráněni před poskytováním příliš nízkých mezd „mzdou zaručenou“. Vykonávaná práce je odstupňovaná podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do osmi jednotlivých skupin, přičemž pro každou z nich je stanovena nejnižší úroveň zaručené mzdy. Pro zaměstnavatele tak není závazná pouze minimální mzda, ale je třeba odměňovat minimálně na úrovni příslušných skupin nejnižší úrovně mzdy zaručené. A ta roste s každým zvýšením mzdy minimální.
Obdobně jako u minimální mzdy jsou i nejnižší úrovně zaručené mzdy stanoveny jak hodinově, tak měsíčně a obdobně jako mzda nižší než minimální mzda se i mzda nižší než zaručená musí doplácet. Do mzdy nebo platu se pro tento účel nezahrnuje mzda nebo plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém prostředí a za práci v sobotu a neděli. Nejnižší úrovně zaručené mzdy se nevztahují na dohody konané mimo pracovní poměr.
Změny v nemocenském pojištění
Dlouhodobé ošetřovné
Na dlouhodobé ošetřovné by mělo kvůli změnám napříště dosáhnout více lidí. Podle ministryně práce Jany Maláčové je potřeba zlepšit pomoc hlavně pro lidi, kteří jsou v závěrečné fázi svého života, a v zájmu všech je, aby mohli trávit čas v domácím prostředí
Na dlouhodobé ošetřovné tak od nového roku vznikne nárok i v situaci, kdy nemocný pobýval v zařízení lůžkové péče alespoň čtyři kalendářní dny. V současnosti přitom platí, že tam musí pobývat minimálně 7 kalendářních dní.
V platnosti nadále zůstává, že ošetřovanou osobou musí být fyzická osoba, jejíž závažná porucha zdraví si vyžádala hospitalizaci a u které je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude vyžadovat alespoň měsíční péči.
U nevyléčitelně nemocných pak podmínka hospitalizace pro poskytnutí dlouhodobého ošetřovného odpadne úplně v případě, že je možná domácí péče. Předloha specifikuje, že tyto případy se týkají osob v nevyléčitelném stavu se špatnou vyhlídkou a potřebou paliativní péče.
Nové podmínky budou platit také pro podání žádosti o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče kvůli vyřizování dlouhodobého ošetřovného. Nově na to bude čas do 8 dnů po skončení hospitalizace. V současnosti přitom platí, že je nutné požádat už v den ukončení hospitalizace
Ošetřovné
Dávka klasického ošetřovného se od ledna nebude vztahovat jen na osoby, které žijí ve společné domácnosti.
Nově tak na ni dosáhnou i blízcí příbuzní, kteří se o nemocného starají, ale nebydlí s ním. To pomůže nejčastěji v situacích, kdy s hlídáním nemocných dětí pomáhají prarodiče nebo je nutné se postarat o staršího člena rodiny, ale péče není dlouhodobá.
Krátkodobé ošetřovné tedy nově budou moci čerpat:
- příbuzní v přímé linii (rodiče, prarodiče, děti, vnoučata atd.),
- sourozenci (bez ohledu na to, zda mají společného jednoho, nebo oba rodiče),
- manželé a registrovaní partneři,
- rodiče manželů či registrovaných partnerů.
Kromě dávky samotné budou blízcí příbuzní moci čerpat volno na ošetřování člena rodiny. Samozřejmě ale pouze v případě, že se účastní nemocenského pojištění z titulu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti.
Otcovská poporodní péče
Změnu přinese novela zákona o nemocenském pojištění i pro novopečené otce (nebo ty, kdo převzali do péče, jež nahrazuje péči rodičů, dítě do sedmi let věku).
Dávku otcovské poporodní péče (zkráceně otcovská) budou moci nově čerpat dva týdny místo jednoho.
Tato změna vlastně předčasně reflektuje jeden z požadavků evropské směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, kterou musí ČR implementovat do své legislativy. Stejný dokument také přizná právo na otcovskou dovolenou bez ohledu na odpracovanou dobu, na dobu trvání pracovního poměru nebo na osobní nebo rodinný stav pracovníka.
Novela zároveň prodlouží období, ve kterém může být dávka otcovské poskytována. To ale jen v situaci, kdy bylo novorozeně během prvních šesti týdnů života hospitalizováno. V takovém případě se dané období prodlouží právě o dobu, kterou dítě strávilo v nemocnici. Tato změna ošetří případy, kdy je dítě např. v inkubátoru nebo musí v nemocnici zůstat déle z jiných důvodů a otec se s ním kvůli tomu příliš nedostane do styku. Nově tak bude mít možnost si volno vyčerpat buď během prvních šesti týdnů, nebo až v době, kdy bude matka s dítětem z nemocnice doma.
Zajímá Vás, jak se legislativní změny dotknou konkrétně Vaší společnosti a vašich zaměstnanců? Neváhejte se na nás kdykoliv obrátit.
