Ministerstvo zdravotnictví ČR vyhlásilo povinnou karanténu pro osoby, které se od 7. března vrací z Itálie. Toto opatření se týká občanů ČR a také osob s trvalým a přechodným pobytem. Jaký dopad má toto nařízení na zaměstnavatele?
Každá osoba, která se ode dne 7. března vrátí z Itálie, je povinna telefonicky či jiným vzdáleným způsobem kontaktovat svého registrujícího lékaře. Lékař je pak povinen této osobě nařídit karanténu podle zákona o ochraně veřejného zdraví na 14 dnů. Nařízení karantény je automaticky překážkou v práci na straně zaměstnance, která mu brání ve výkonu práce, a to i v případě, že by fakticky práci konat mohl. Právní předpisy souběžnou možnost karantény a výkonu práce neznají.
Pokud lidé, kteří zůstali v karanténě v cizině, jsou v zaměstnaneckém poměru, měli by poměrně obratem nahlásit svému zaměstnavateli, že jsou v karanténě. Karanténa je překážka v práci ve formě onemocnění, oni se nemohou dostavit do místa zaměstnání a vykonávat tu svoji profesi. Měla by jim tedy být poskytována nemocenská dávka.
Zaměstnanec má nárok na 60 % průměrného (redukovaného) výdělku po dobu prvních 14 dní karantény od zaměstnavatele. Zaměstnavatel má nicméně možnost poskytovanou náhradu mzdy zaměstnanci navýšit až do výše plného průměrného výdělku (pokud by k tomu shledal relevantní důvody). Karanténa bude nařízena na dobu 14 dnů. Náklady s tímto opatřením spojené ponesou právě zaměstnavatelé. Česká správa sociálního zabezpečení nemocenské v důsledku karantény vyplácí až od 15. dne.
Klára Cowan
Head of Payroll Team
ASB CZ
E: kcowan@asbgroup.eu