Popularita elektrických a hybridních vozidel roste a stále více společností tak zařazuje hybridní či plně elektrické automobily do svého vozového parku.
Popularita elektrických a hybridních vozidel čím dál tím víc roste. Podnikatelé přemýšlí nad způsoby, jak snížit provozní náklady, přičemž náklady spojené s provozem automobilů bývají významné. Stále více podnikatelů tak zařazuje hybridní či plně elektrické automobily, tzv. elektromobily, do svého vozového parku.
S automobily podnikatelů jezdí jejich zaměstnanci, nastává tedy otázka, jak to bude se stanovením cestovních náhrad za tato vozidla? Po mnoha letech nejistoty nám novela Zákona o daních z příjmů upřesňuje stanovení výdajů za pohonné hmoty u elektromobilů a hybridních vozidel.
Zatímco elektromobil funguje čistě na elektrickém pohonu, hybridní vozidlo obsahuje současně spalovací i elektrický motor, přičemž při jízdě dochází k přepínání mezi oběma druhy paliva. U některých typů vozidel lze toto přepínání řídit ručně (manuálně) a u některých vozidel je toto přepínání automatické.
Až do roku 2020 nebyla elektrická energie definovaná jako pohonná hmota pro účely cestovních náhrad. To způsobovalo praktické problémy při prokazování výše nákladů zaměstnance za spotřebované pohonné hmoty (elektřinu). V roce 2020 byla zavedena nová sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve vyhlášce specifikující sazby pro základní náhrady, konkrétně průměrnou cenu pohonných hmot podle § 158 odst. 3 zákoníku práce. U vozidel s elektrickým motorem se použije sazba 4,80 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny. Od roku 2021 se pak dostala do ustanovení § 24 odst. 2 písm. k bod 1 ZDP věta: „pro stanovení výdajů za pohonné hmoty spotřebované vozidlem, které má elektrický pohon nebo hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, lze použít průměrnou cenu elektřiny stanovenou pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce“.
Pro elektromobily a hybridní vozidla lze tedy využít pro účely výpočtu cestovních náhrad sazbu 4,80 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny. Náklad je v této výši prokazatelně daňově uznatelný podle ZDP, i v případě např. domácího dobíjení automobilu v garáži zaměstnance. Pozor, u hybridních vozidel je třeba sledovat přesnou specifikaci jednotlivých pohonů.
Hybridní vozidla lze rozdělit dle typu hybridního pohonu. Vozidla s hybridním pohonem FHEV jsou charakteristická automatickým nabíjením během jízdy, a to např. regenerativním brzděním. Není tak nutné dobíjet baterii ze zásuvky nebo nabíječky. Tato vozidla ujedou na elektrický pohon pouze 1 až 3 kilometry. Výhodou těchto typů hybridů oproti běžným vozidlům na spalovací motor, je jejich nižší spotřeba. Dalším typem hybridů jsou tzv. plug-in hybridy, které disponují hybridním pohonem PHEV. Tento typ hybridního pohonu se také nabíjí pomocí brzdění, ale zaparkované vozidlo je vhodné nabíjet ze zásuvky nebo nabíječky. Vozidlo tohoto typu ujede v průměru až 50 kilometrů na elektrický pohon.
Při posouzení cestovních náhrad u hybridních vozidel je třeba pracovat s technickým průkazem, ve kterém lze najít informace o používaném typu pohonu. Pokud se jedná o hybridní pohon FHEV, tedy o hybrid, nikoliv o plug-in hybrid, který je charakteristický automatickým nabíjením během jízdy, dobíjení baterie ze zásuvky nebo nabíječky není možné. Cestovní náhrady budou počítány pouze pro spalovací motor, tedy stejně, jako pro běžné vozidlo s čistě spalovacím motorem.
