Dovážíte zboží ze zahraničí a nejste si jisti, kdy vstupuje do hry clo a kdy DPH? Rozdíl mezi nákupem v rámci EU a dovozem ze „třetí země“ má zásadní dopady nejen na cash flow, ale i na administrativu a daňová rizika. V následujícím textu shrnujeme praktický postup při dovozu zboží, vysvětlujeme výpočet cla a DPH a upozorňujeme na nejčastější chyby, se kterými se v praxi setkáváme.
Nejdůležitější rozdíl: nákup z EU vs. dovoz ze třetí země
Při pořízení zboží ze zahraničí je z hlediska DPH a cla nezbytné rozlišit, zda je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu Evropské unie, nebo ze státu mimo celní území EU. Stejně důležité je postavení kupujícího z hlediska DPH – tedy zda jde o plátce, identifikovanou osobu, neplátce či nepodnikající fyzickou osobu.
Pořízení zboží z EU (Německo, Slovensko apod.)
Pokud je zboží pořízeno v jiném členském státě EU, nepodléhá celnímu řízení ani clu. Z hlediska DPH se jedná o pořízení zboží z jiného členského státu. Plátce DPH přizná daň v tuzemsku v režimu přenesené daňové povinnosti a při splnění podmínek si současně uplatní nárok na odpočet. Osobě, která není plátcem DPH, může při překročení zákonného limitu vzniknout povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba a daň v ČR přiznat, avšak bez nároku na odpočet. Nepodnikající osoby obvykle hradí DPH v ceně účtované dodavatelem.
Dovoz zboží z třetí země (Čína, USA apod.)
Při dovozu ze třetí země (např. USA, Čína, Norsko či Švýcarsko) zboží podléhá celnímu řízení a může vzniknout také povinnost uhradit clo. DPH při dovozu se uplatní bez ohledu na postavení příjemce. Rozdíl spočívá pouze v tom, že plátce DPH může při splnění podmínek uplatnit nárok na odpočet, zatímco neplátce nese daň jako konečný náklad.
Postup při dovozu zboží z třetí země: krok za krokem
Dovoz zboží je proces, který začíná ještě před samotným vstupem zboží na území EU.
Krok 1: Registrace EORI
Každý hospodářský subjekt, který komunikuje s celními orgány, musí mít přidělené číslo EORI (Economic Operators Registration and Identification). Toto číslo slouží jako identifikátor při podávání celních prohlášení a další komunikaci s celní správou. V České republice je EORI zpravidla odvozeno od DIČ. Bez registrace EORI nelze celní řízení zahájit.
Krok 2: Celní řízení (propuštění zboží)
Samotné celní řízení probíhá elektronicky a jeho základem je celní prohlášení. To současně plní funkci daňového dokladu pro účely DPH. K celnímu prohlášení se dokládá zejména obchodní faktura, přepravní dokumenty, případně doklad o původu zboží a další dokumenty v závislosti na jeho povaze.
Celní prohlášení může podat dovozce sám nebo prostřednictvím zástupce. V praxi většina podnikatelů využívá služeb specializovaného celního deklaranta, protože správné zatřídění zboží a stanovení celní hodnoty vyžaduje odbornou znalost a zkušenost. Nejčastějším celním režimem při dovozu je propuštění zboží do volného oběhu. Tímto okamžikem získává zboží status unijního zboží a může se volně pohybovat po území EU.
Krok 3: Vyměření a platba cla a DPH

Výpočet DPH a cla při dovozu
Správný výpočet cla a DPH je klíčový nejen pro stanovení skutečných nákladů, ale i pro minimalizaci daňových a celních rizik.
Z čeho se počítá clo?
Clo se vypočítává z celní hodnoty zboží. Základní metodou jejího stanovení je tzv. transakční hodnota, tedy skutečně zaplacená nebo splatná cena za zboží při jeho prodeji pro vývoz do EU. Tato částka se dále zvyšuje o určité náklady, pokud již nejsou v ceně zahrnuty, zejména o dopravu do místa vstupu na území EU, pojištění, balné, provize či některé licenční poplatky, jsou-li podmínkou prodeje.
Druhým určujícím faktorem je celní sazba, která se stanoví podle sazebního zařazení zboží v systému TARIC. Výši sazby může ovlivnit také země původu zboží, zejména pokud lze uplatnit preferenční režim na základě mezinárodní dohody.
Z čeho se počítá DPH?
I v případech, kdy je clo nulové, zůstává povinnost přiznat DPH. Základ daně pro DPH tvoří celní hodnota zvýšená o vyměřené clo a případně i spotřební daň. V určitých situacích se připočítávají také vedlejší náklady do prvního místa určení v EU. DPH se tak počítá i z částky cla, což zvyšuje celkové zatížení dovozu.
- Pro lepší představu o dopadu cla a DPH na konečnou cenu uveďme jednoduchý modelový příklad:
Podnikatel si objedná zboží z Číny za 8 000 Kč. Náklady na dopravu a pojištění do místa vstupu zboží na území EU činí 400 Kč a nejsou zahrnuty v ceně. Zboží nepodléhá spotřební dani a neuplatňuje se preferenční celní sazba.
Celní hodnota se v takovém případě stanoví jako součet ceny zboží a nákladů do vstupu do EU, tedy 8 400 Kč. Při celní sazbě 4,5 % činí clo 378 Kč.
Základ daně pro výpočet DPH tvoří celní hodnota zvýšená o clo, tedy 8 778 Kč. Při základní sazbě DPH 21 % vychází daň na 1 843,38 Kč.
DPH při dovozu zboží a daňové přiznání
Z pohledu plátců DPH je zásadní způsob přiznání daně při dovozu. Ve standardním režimu přiznává plátce daň při dovozu přímo v daňovém přiznání, pokud je osobou, které vznikla povinnost daň přiznat, a pokud je dovoz uskutečněn v rámci jeho ekonomické činnosti.
Plátce si současně může uplatnit nárok na odpočet daně, jsou-li splněny obecné podmínky pro odpočet, zejména že:
- přijaté zboží používá pro uskutečňování zdanitelných plnění s nárokem na odpočet (např. prodává zboží či služby, které podléhají DPH),
- je osobou uvedenou jako dovozce v celním prohlášení,
- disponuje rozhodnutím o propuštění zboží do příslušného celního režimu (resp. jiným dokladem stanoveným zákonem).
Za těchto podmínek dochází k tzv. samovyměření daně v daňovém přiznání, aniž by bylo nutné DPH fyzicky hradit celnímu úřadu. Tento mechanismus má významný pozitivní dopad na cash flow, zejména u pravidelných či objemných dovozů.
Existují však situace, kdy je DPH vyměřena platebním výměrem celního úřadu, například při porušení celních předpisů, nezákonném dovozu nebo při úniku zboží celnímu dohledu. Pro neplátce DPH představuje odvedená daň konečný náklad.

Nejčastější daňová rizika a chyby při dovozu
Z daňového pohledu představuje dovoz zboží oblast, kde se relativně často kumulují chyby s přímým dopadem na DPH, základ daně i nárok na odpočet. Riziko přitom nespočívá pouze ve výši cla, ale zejména v nesprávném stanovení daňových povinností.
Nesprávně určený základ daně pro DPH
Jedním z klíčových problémů bývá nesprávně určený základ daně pro DPH při dovozu. V praxi se často opomíjí, že do základu daně vstupuje nejen celní hodnota, ale i vyměřené clo, případná spotřební daň a některé vedlejší náklady do prvního místa určení v tuzemsku. Podhodnocení základu daně může vést k doměření DPH včetně úroků z prodlení.
Rozdílné údaje v celním prohlášení a účetnictví
Dalším rizikem je nesoulad mezi údaji v celním prohlášení a účetnictvím či daňovým přiznáním. Rozdíly v hodnotách, měně přepočtu nebo okamžiku vzniku povinnosti přiznat daň bývají předmětem kontrol. Správce daně dnes běžně porovnává údaje z celní správy s přiznáními k DPH.
Nárok na odpočet DPH při dovozu
Významnou oblastí je také nárok na odpočet DPH při dovozu. Plátce může uplatnit odpočet pouze tehdy, pokud je příjemcem zboží a používá jej pro ekonomickou činnost s nárokem na odpočet. Rizikové jsou situace, kdy dovozce uvedený v celním prohlášení není totožný s osobou, která si nárokuje odpočet, případně kdy nejsou splněny formální náležitosti. V takových případech může být nárok na odpočet zpochybněn.
Chyba v posouzení, kdo je dovozce zboží
Specifickým daňovým rizikem je rovněž nesprávné posouzení toho, kdo je skutečným dovozcem z pohledu DPH, zejména u řetězových obchodů nebo při využití různých dodacích podmínek (Incoterms). Chybné určení může vést k tomu, že daň není přiznána správnou osobou.
Rozdíl mezi správně a nesprávně nastaveným procesem přitom často nepoznáte při samotné objednávce, ale až při kontrole nebo při zpětném přepočtu skutečné marže.
Právě proto dává smysl věnovat dovozu pozornost nejen z logistického, ale i z daňového hlediska – a nastavit jej tak, aby byl dlouhodobě udržitelný, transparentní a obhajitelný před správcem daně. Pokud potřebujete v této problematice odborné daňové poradenství, budeme rádi, když se na nás obrátíte.
Mohlo by vás zajímat
Inventarizační rozdíly: jejich účtování a daňové aspekty
Účetní závěrka 2025: legislativní změny, na které nezapomínejte
Legislativní změny ve mzdách pro rok 2026