Zatímco rok předcházející byl na daňové změny poměrně bohatý, rok 2022 - minimálně jeho první polovina - z pohledu daní žádné podstatné změny nepřináší.
Předvolební a zejména povolební období je tradičně spojeno spíše s formulací obecnějších politických a programových priorit než s prosazováním a schvalováním konkrétních daňových změn. Začátkem roku 2022, s výjimkou drobnějších parametrických úprav (jako je zvýšení daňové slevy na poplatníka), tak zůstává v daních v zásadě vše při starém.
DPH u elektřiny a plynu
Koncem minulého roku reagovala předchozí vláda na dramatickou situaci na trhu s energiemi ministerským prominutím daně z přidané hodnoty u elektřiny a plynu. Toto prominutí, časově omezené na listopad a prosinec 2021 a vyhlášené pouze několik málo dnů předem, bylo odbornou daňovou veřejností vnímáno rozporuplně, z hlediska daňové techniky jako opatření nesystémové a překračující zákonnou pravomoc. Praktická aplikace tohoto prominutí DPH zamotala hlavu nejen dodavatelům energií, ale také třeba pronajímatelům nemovitostí, kteří svým nájemcům energie přeúčtovávají.
Návrh na osvobození elektřiny od DPH, který předchozí vláda ještě před koncem minulého roku předložila, byl (mimo jiné s poukazem na nesoulad s právem EU) odmítnut a nová vláda se nyní soustředí spíše na adresnější opatření směřující k sociálně potřebným než na plošnou daňovou úlevu v této oblasti. Ve hře hypoteticky zůstává možnost snížení sazby DPH u elektřiny až k 5 % (ze stávajících 21 %), což by po schválení příslušné výjimky Evropskou komisí představovalo právně přípustnou variantu snížení daňové zátěže. Proti však hovoří významné rozpočtové dopady.
Zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH
Na rozdíl od DPH u energií panuje na politické scéně shoda ohledně zvýšení limitu pro povinnou registraci podnikatelů k DPH. Obratová hranice ve výši 1 milionu Kč platí bez změny již od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Ke zvýšení hranice pro povinnou registraci před nedávnem došlo již plošně na úrovni EU, nicméně až s účinností od roku 2025; ministerstvo financí již požádalo Evropskou komisi o výjimku pro Českou republiku, aby vyšší limit pro povinnou registraci v částce 2 miliony Kč mohl být u nás zaveden dříve (hovoří se v této souvislosti o roku 2023). Lze očekávat, že zvýšený limit řadě menších podnikatelů (restaurací, poskytovatelů služeb) umožní odregistraci od DPH, a to může vést ke zvýšení množství neplátců mezi nájemci menších komerčních provozoven. Pronajímatelé by možnost takového vývoje a jeho případných dopadů v oblasti koeficientu a odpočtu DPH měli zvažovat již nyní.
Definitivní zrušení EET
Povinnost elektronické evidence tržeb, která byla tématem nejen pro odvětví retailu, byla na počátku koronavirové pandemie dočasně pozastavena do konce letošního roku. Současná vláda v rámci programového prohlášení s jejím obnovením nepočítá a do připomínkového řízení byl již odeslán návrh zákona, který povinnost elektronické evidence tržeb definitivně ruší. Velmi pravděpodobně tak v průběhu letošního roku dojde k úplnému zrušení tohoto institutu.
Automatická výměna informací o transakcích prostřednictvím digitálních platforem
Již před rokem byla na úrovni Evropské unie přijata tzv. Směrnice DAC 7. Jde o novelizaci směrnice o mezinárodní spolupráci při správě daní, která ukládá nové oznamovací povinnosti provozovatelům digitálních platforem, jejichž prostřednictvím jsou nabízeny vybrané okruhy činností zahrnující také poskytnutí nemovité věci (nájem, ubytovací služby). Provozovatelé digitálních platforem budou svým lokálním finančním úřadům muset od roku 2023 jednou ročně reportovat informace o subjektech prodávajících přes danou platformu. Report bude zahrnovat i počet transakcí a objem tržeb realizovaných jednotlivými prodejci prostřednictvím dané platformy, a v případě poskytovatelů nemovité věci (pronajímatelů, ubytovacích zařízení) také další detailní informace, jako adresu poskytované nemovité věci a počet dnů, po které byla v daném roce pronajata. Tyto informace pak budou daňovými úřady v rámci Evropské unie automaticky vyměňovány a sdíleny, což by mělo přispět ke zvýšení daňové transparentnosti digitálního prostoru a zajistit řádné vybírání daní z příjmů realizovaných z prodeje zboží a služeb prostřednictvím těchto digitálních prodejních kanálů.
Přestože primární povinnosti budou uloženy provozovatelům příslušných platforem, nepřímo se projeví také u prodejců využívajících tyto platformy. Ti totiž budou povinni příslušné informace provozovateli v rámci součinnosti poskytnout, přičemž v případě jejich neposkytnutí bude provozovatel platformy povinen danému prodejci pozastavit přístup k jeho uživatelskému účtu nebo zadržovat platby, jejichž výběr od zákazníka pro prodejce zprostředkovává. Za nesplnění oznamovacích povinností provozovateli platforem jsou pak navrženy poměrně značné finanční sankce.
Směrnice DAC 7 musí být do legislativy členských států implementována do konce letošního roku. Pronajímatelé nemovitostí a poskytovatelé ubytovacích služeb, kteří své služby na on-line platformách nabízejí, se budou muset připravit na zvýšení administrativní náročnosti a zvýšené informační požadavky ze strany spolupracujících platforem.
Směrnice proti využívání „prázdných“ entit
Velmi aktuální jsou také snahy Evropské unie zabránit využívání daňových výhod společnostmi bez dostatečné ekonomické podstaty. Evropská komise v prosinci 2021 zveřejnila první návrh směrnice, která by měla v budoucnu ukládat společnostem, které naplňují určitá kritéria, dokládat daňovému úřadu ve státě své rezidence splnění minimálních požadavků na svou „fyzickou přítomnost“.
Pokud za poslední dva roky příjmy společnosti tvoří z více než 75% pasivní příjmy (dividendy, úroky, nájmy nemovitostí apod.), většinu příjmů tvoří příjmy z přeshraničních transakcí nebo naopak většinu svých příjmů společnost vyplácí do zahraničí a zároveň správa a management společnosti jsou outsourcovány, bude společnost považována za rizikovou a bude muset finančnímu úřadu ve svém státě prokazovat svou skutečnou fyzickou přítomnost zejména existencí prostor, které má výlučně k dispozici, existencí bankovního účtu v EU a dostatečného podílu kvalifikovaných zaměstnanců, kteří jsou rezidenty daného státu.
V důsledku nedoložení minimálních požadavků na fyzickou přítomnost by dotyčné společnosti nemusel být přiznán statut plnohodnotného daňového rezidenta v zemi, kde sídlí, a tedy ani výhody ze smluv o zamezení dvojího zdanění a z evropských směrnic. Tyto dopady mohou být z hlediska daňové efektivity fungování společnosti klíčové. Zároveň by si podle stávajícího návrhu jednotlivé členské státy informace o takto identifikovaných společnostech bez ekonomické podstaty vyměňovaly.
Přestože finalizace a schválení směrnice na úrovni Evropské unie a následná implementace do národní legislativy budou ještě nějakou dobu trvat (stávající návrh počítá s aplikací těchto pravidel od roku 2024), bude vhodné vést toto téma v patrnosti a na dopady této nové regulace se začít připravovat již nyní.
V případě dotazů se na nás neváhejte obrátit.