Čerpání dovolené podle zákoníku práce (§ 217-223)| ASB Group

Při plánování dovolené může někdy docházet k nedorozuměním. Zaměstnanci se často domnívají, že o čerpání dovolené mohou rozhodovat zcela sami. Realita je však jiná – v určování čerpání dovolené má hlavní slovo zaměstnavatel. Proč tomu tak je, kterými pravidly bychom se měli řídit a kdy může do plánování dovolené zaměstnanec zasáhnout, vysvětlujeme krok za krokem v tomto článku.

Kdo určuje čerpání dovolené?

I když v praxi se většinou na čerpání dovolené zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, dle zákona má na určení dovolené právo zaměstnavatel. Je zároveň povinen dodržovat řadu pravidel, např. musí zaměstnancům určit čerpání dovolené do konce kalendářního roku, v němž právo na dovolenou vzniklo.

Zaměstnavatel rozhoduje, zaměstnanec může žádat

Podle § 217 zákoníku práce určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel – s přihlédnutím k provozním důvodům a potřebám zaměstnance. Je ale nutné, aby zaměstnanci naplánovanou dovolenou oznámil alespoň 14 dnů předem – pokud se nedohodnou jinak.

Dovolená by měla být vyčerpána v tom roce, kdy na ni vznikl nárok a zároveň by měla být vyčerpána ve větších celcích (tedy nikoliv např. po jednom dni každý druhý týden.) Zákon zároveň uvádí, že alespoň jednou za rok by dovolená měla být 14denní.

Proč má hlavní slovo zaměstnavatel?

Zaměstnavatel má ze zákona při určování čerpání dovolené hlavní slovo, protože zodpovídá za provoz firmy a plánuje kontinuitu práce. Zákoník práce mu proto uděluje právo rozhodnout, kdy zaměstnanec na dovolenou čerpá, aby byl zajištěn bezproblémový chod podniku. I přesto, že je dovolená benefitem zaměstnance, a má na ni tedy právo, její termín musí být vždy v souladu s provozními potřebami zaměstnavatele.

Nařízení dovolené zaměstnavatelem

Nařízení dovolené zaměstnavatelem je legální nástroj, který zákoník práce zaměstnavatelům umožňuje. Má ale přesně daná pravidla a zaměstnavatel nikdy nemůže zaměstnancům dovolenou nařídit „ze dne na den".

K nařízení dovolené může zaměstnavatel přistoupit v těchto situacích:

celozávodní dovolená
vážné provozní důvody (havárie, nedostatek zakázek, oprava klíčových prostor, strojů apod.)
Pokud má zaměstnanec nevyčerpanou dovolenou z minulého roku.

Plán dovolených: písemný rozvrh

Od roku 2025 již zaměstnavatelé v ČR nemají zákonnou povinnost sestavovat závazný písemný rozvrh dovolených na celý rok. K této změně došlo s cílem snížení administrativní zátěže.

Přestože tedy písemný rozvrh není povinný, pro přehlednost a bezproblémové naplánování dovolených (zejména v letním období) je vhodné, aby si dovolenou zaměstnavatel se zaměstnancem předem dohodnul a vše zaznamenal.

Lhůta pro oznámení: Minimálně 14 dní předem

Dle zákoníku platí, že dovolená by oběma stranami měla být ohlášena nejpozději 14 dní předem. Pokud se na tom ale zaměstnavatel i zaměstnanec dohodnou, je možné dovolenou čerpat i po kratším intervalu, než je daných 14 dní předem. Souhlas obou stran je ale klíčový.

Může zaměstnavatel nařídit celou dovolenou?

Zaměstnavatel může nařídit zaměstnancovi vyčerpání veškeré dovolené. Měl by však při jejím určování přihlížet nejen k provozním potřebám, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance (např. rodinná dovolená či péči o děti o prázdninách).

Kolik dovolené může zaměstnavatel nařídit?

Zákoník práce pevně nestanovuje maximální počet dní, které může zaměstnavatel k vyčerpání nařídit. Zaměstnavatel může tudíž teoreticky nařídit vyčerpání veškeré dovolené (např. všech 20 nebo 25 dnů), na kterou má zaměstnanec za rok nárok.

V případě celozávodní dovolené u běžných firem může být ale nařízené volno maximálně 2týdenní. Pokud se jedná o umělecký soubor, může nařízená hromadná dovolená trvat až 4 týdny v kuse.

Může mě zaměstnavatel z dovolené odvolat?

Ano, zaměstnavatel má právo zaměstnance z dovolené odvolat (ačkoliv je to až ta poslední možnost). K takovému kroku je ale možné přistoupit pouze ve výjimečných případech a ze závažných provozních důvodů (např. havárie, výpadek klíčového pracovníka). Zaměstnavatel poté musí zaměstnanci nahradit veškeré prokazatelné náklady, které vám v důsledku zrušení dovolené vznikly (storno zájezdu, doprava zpět, ubytování apod.)

Žádost o dovolenou

Žádat o dovolenou může zaměstnanec prostřednictvím docházkového systému, případně také odevzdáním písemné žádosti. Její vzor si můžete jako samostatný dokument stáhnout také zde.

Jak a kdy požádat o dovolenou?

O dovolenou musí zaměstnanec požádat písemně (prostřednictvím docházkového systému, e-mailem či, vyplněním formuláře, a to alespoň 14 dní předem, pokud se tedy se zaměstnavatelem nedohodne jinak.

Musí zaměstnavatel žádosti vyhovět?

Zaměstnavatel žádosti o dovolenou vždy vyhovět nemusí, protože, jak už bylo zmíněno výše, podle zákoníku práce určuje dobu čerpání dovolené primárně zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Bez schválení zaměstnavatele tedy dovolenou čerpat není možné.

Jakmile ale zaměstnavatel dovolenou schválí, stává se tento termín závazným, a tak ji nemůže po pár dnech zase jednostranně zrušit.

Tichý souhlas neplatí

V českém pracovním právu skutečně platí, že tichý souhlas nebo pouhé oznámení dovolené zaměstnancem nestačí k tomu, aby mohl zaměstnanec dovolenou začít čerpat.

Pokud tedy zaměstnanec odejde na dovolenou bez schválení (např. ji pouze oznámí a čeká, že když nadřízený nic neřekne, je to v pořádku), riskuje, že budou dny jeho nepřítomnosti považovány za neomluvenou absenci.

Čerpání dovolené po hodinách (od 2021)

Dovolená se od 1. 1. 2021 počítá na hodiny (podle novely zákoníku práce č. 285/2020 Sb.), nikoliv již tedy na celé dny, jako tomu bylo

Proč se dovolená počítá na hodiny?

Ke vzniku počítání dovolené na hodiny došlo primárně kvůli spravedlnosti a přesnosti, tedy především s ohledem na zaměstnance s nepravidelnou pracovní dobou nebo těmi, kteří pracují na směny. Místo dní se proto nyní odečítá přesná délka směny, což zabraňuje znevýhodnění, pokud dovolená připadne na dlouhý či krátký pracovní den.

Jak funguje čerpání v hodinách?

V případě, že máte za jeden kalendářní rok nárok na 160 hodin dovolené, dojde při čerpání absence za 8hodinovou směnu k odečtení 8 hodin. Zůstatek dovolené tak bude poté činit 152 hodin. Pokud budete čerpat pouze půl dne dovolené (v tomto případě tedy 4 hodiny), zbude ve vašem fondu dovolené 156 hodin.

Stejně to funguje u směn jiného hodinového rozsahu. Pokud si vybíráte volno v den, kdy máte naplánovanou 12hodinovou směnu, odečte se z fondu dovolené 12 hodin, u 6hodinové směny to pak bude jen 6 hodin.

Můžu si vzít dovolenou jen na 2 hodiny?

Ano, zaměstnanec může čerpat dovolenou i na pouhých pár hodin (např. 2 hodiny), zákoník práce to umožňuje. Je to nicméně možné pouze se souhlasem zaměstnavatele a výjimečně, pokud to nenaruší provoz firmy. Toto flexibilnější čerpání dovolené (typicky tedy pouze část směny) umožnily právě změny platné od 1. 1. 2021.

Čerpání dovolené podle zákoníku práce 3 (1)

Stará dovolená: převod a propadnutí

Do kdy musím vybrat loňskou (starou) dovolenou?

„Starou“ dovolenou, tedy dovolenou z loňského roku, musí zaměstnanec vyčerpat nejpozději do konce následujícího kalendářního roku (např. dovolenou z roku 2025 tedy musíte vyčerpat do 31. 12. 2026).

Kdy si mohu dovolenou určit sám?

Podle českého zákoníku práce platí, že pokud zaměstnavatel neurčí čerpání staré dovolené (kterou si zaměstnanec převedl z minulého roku) nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, získává zaměstnanec právo určit si čerpání této dovolené sám.

Může stará dovolená propadnout?

Stará (nevyčerpaná) dovolená v České republice v běžném pracovním poměru nemůže propadnout. Zaměstnavatel ji zaměstnanci musí převést do následujícího kalendářního roku a následně určit, kdy ji zaměstnanec vyčerpá. Nárok na dovolenou zaniká zaměstnanci pouze při skončení pracovního poměru, přičemž v případě nevyčerpání musí být zaměstnanci proplacena. Pokud si dovolenou nevyberete, převádí se. Ačkoliv v praxi se s tím příliš nesetkáváme, zaměstnavatel takovým počínáním riskuje pokutu.