Při plánování dovolené může někdy docházet k nedorozuměním. Zaměstnanci se často domnívají, že o čerpání dovolené mohou rozhodovat zcela sami. Realita je však jiná – v určování čerpání dovolené má hlavní slovo zaměstnavatel. Pravidla pro nárok na dovolenou, její výpočet i samotné čerpání upravuje zákoník práce v § 211–223. Proč tomu tak je, kterými pravidly bychom se měli řídit a kdy může do plánování dovolené zaměstnanec zasáhnout, vysvětlujeme krok za krokem v tomto článku – od vzniku nároku, přes počet dní dovolené, až po nařízení dovolené zaměstnavatelem.
Nárok na dovolenou: kdy a komu vzniká
Nárok na dovolenou má každý zaměstnanec v pracovním poměru, pokud v daném kalendářním roce odpracuje alespoň 4násobek své týdenní pracovní doby (typicky 160 hodin při plném úvazku) a jehož pracovní poměr trvá minimálně 28 kalendářních dní. Právo na dovolenou se dnes vyjadřuje v hodinách a odvíjí se od odpracovaných celých násobků týdenní pracovní doby.
Kdy vzniká nárok na dovolenou?
Nárok na plnou výměru dovolené vzniká zaměstnanci ve chvíli, kdy v kalendářním roce odpracuje 52 celých násobků své týdenní pracovní doby. Pokud odpracuje méně, vzniká mu právo na poměrnou část dovolené – konkrétně tedy 1/52 roční výměry za každý odpracovaný týden.
Důležité je vědět, že do odpracované doby se započítávají i některé náhradní doby (čerpání dovolené, svátky, část překážek v práci). Nezapočítává se do ní ale práce přesčas.
Kolik dní je dovolená v ČR?
Základní zákonná výměra dovolené činí 4 týdny na 1 kalendářní rok. Někteří zaměstnanci ale mají ze zákona nárok na delší dovolenou:
- 4 týdny – základní výměra pro většinu zaměstnanců v soukromém sektoru,
- 5 týdnů – zaměstnanci odměňovaní platem (tedy ti pracující pro stát, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace),
- 8 týdnů – pedagogičtí a akademičtí pracovníci vysokých škol,
- 1 týden navíc (dodatková dovolená) – zaměstnanci pracující pod zemí při těžbě nerostů a další zvlášť obtížné profese.
V praxi mnoho zaměstnavatelů poskytuje 5 týdnů (25 dní) dovolené jako benefit nad rámec zákona. Tato výměra navíc se sjednává v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem.
Mají nárok na dovolenou i zaměstnanci na DPP a DPČ?
Ano. Od 1. ledna 2024 mají na placenou dovolenou nárok i zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Musí být ale splněna podmínka, že dohoda trvá alespoň 4 týdny a zaměstnanec v daném kalendářním roce odpracuje minimálně 80 hodin. Výpočet pak probíhá stejně jako u poměrné dovolené v pracovním poměru.
Jak se počítá nárok na dovolenou? (příklad výpočtu)
Vzorec: (počet odpracovaných celých týdnů ÷ 52) × roční výměra dovolené v hodinách = nárok na dovolenou v hodinách.
- Příklad 1 – plný úvazek, celý rok: Zaměstnanec s 40hodinovým úvazkem a 4 týdny dovolené odpracuje celý rok. Jeho nárok činí 4 × 40 = 160 hodin dovolené (tj. 20 pracovních dní).
- Příklad 2 – nástup v průběhu roku: Zaměstnanec nastoupil 1. července, do konce roku odpracoval 26 týdnů. Při výměře 5 týdnů (200 hodin) je nárok: (26 ÷ 52) × 200 = 100 hodin dovolené.
Konečný počet hodin se vždy zaokrouhluje nahoru na celé hodiny. Aktuální zůstatek dovolené najdete na své výplatní pásce.
Kdo určuje čerpání dovolené?
I když v praxi se většinou na čerpání dovolené zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, dle zákona má na určení čerpání dovolené právo zaměstnavatel. Je zároveň povinen dodržovat řadu pravidel, např. musí zaměstnancům určit čerpání dovolené (řádnou i nevyčerpanou) do konce kalendářního roku, kdy zaměstnanci vznikl nárok na dovolenou.
Zaměstnavatel rozhoduje, zaměstnanec může žádat
Podle § 217 zákoníku práce určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel – s přihlédnutím k provozním důvodům a potřebám zaměstnance. Je ale nutné, aby zaměstnanci naplánovanou dovolenou oznámil alespoň 14 dnů předem – pokud se nedohodnou jinak.
Dovolená by měla být vyčerpána v tom roce, kdy na ni vznikl nárok, a zároveň by měla být vyčerpána ve větších celcích (tedy nikoliv např. po jednom dni každý druhý týden.) Zákon zároveň uvádí, že alespoň jednou za rok by dovolená měla být 14denní.
Proč má hlavní slovo zaměstnavatel?
Zaměstnavatel má ze zákona při určování čerpání dovolené hlavní slovo, protože zodpovídá za provoz firmy a plánuje kontinuitu práce. Zákoník práce mu proto uděluje právo rozhodnout, kdy zaměstnanec na dovolenou čerpá, aby byl zajištěn bezproblémový chod podniku. I přesto, že je dovolená benefitem zaměstnance, a má na ni tedy právo, její termín musí být vždy v souladu s provozními potřebami zaměstnavatele.
Nařízení dovolené zaměstnavatelem
Nařízení dovolené zaměstnavatelem je legální nástroj, který zákoník práce v § 217 zaměstnavatelům umožňuje. zaměstnavatelům umožňuje. Má ale přesně daná pravidla a zaměstnavatel nikdy nemůže zaměstnancům dovolenou nařídit „ze dne na den". Termín nařízené dovolené musí oznámit alespoň 14 dní předem, ledaže se obě strany dohodnou na kratším termínu.
Kdy může zaměstnavatel nařídit dovolenou?
Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit čerpání dovolené v několika typických situacích:
- celozávodní (hromadná) dovolená – například o vánočních svátcích nebo během provozní odstávky firmy,
- vážné provozní důvody – havárie, nedostatek zakázek, oprava klíčových prostor nebo strojů,
- nevyčerpaná dovolená z minulého roku – pokud zaměstnanec nevyčerpal celou dovolenou, zaměstnavatel mu může (a má) určit její čerpání v následujícím roce, nejpozději do 30. června.
Dovolenou naopak nelze nařídit v době, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, na mateřské, rodičovské nebo otcovské dovolené, při ošetřování člena rodiny nebo při jiných překážkách v práci.
Plán dovolených: písemný rozvrh
Od roku 2025 již zaměstnavatelé v ČR nemají zákonnou povinnost sestavovat závazný písemný rozvrh dovolených na celý rok. K této změně došlo s cílem snížení administrativní zátěže.
Přestože tedy písemný rozvrh není povinný, pro přehlednost a bezproblémové naplánování dovolených (zejména v letním období) je vhodné, aby si dovolenou zaměstnavatel se zaměstnancem předem dohodnul a vše zaznamenal.
Lhůta pro oznámení: Minimálně 14 dní předem
Dle zákoníku platí, že dovolená by oběma stranami měla být ohlášena nejpozději 14 dní předem. Pokud se na tom ale zaměstnavatel i zaměstnanec dohodnou, je možné dovolenou čerpat i po kratším intervalu, než je daných 14 dní předem. Souhlas obou stran je ale klíčový.
Může zaměstnavatel nařídit celou dovolenou?
Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit vyčerpání i celé dovolené, na kterou má za daný rok nárok. Měl by však při jejím určování přihlížet nejen k provozním potřebám, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance (např. rodinná dovolená či péči o děti o prázdninách). Pokud zaměstnavatel oprávněné zájmy zaměstnance ignoruje, vystavuje se riziku stížnosti u Státního úřadu inspekce práce.
Kolik dovolené může zaměstnavatel nařídit?
Zákoník práce pevně nestanovuje maximální počet dní, které může zaměstnavatel k vyčerpání nařídit. Zaměstnavatel může tudíž teoreticky nařídit vyčerpání veškeré dovolené (např. všech 20 nebo 25 dnů), na kterou má zaměstnanec za rok nárok.
V případě celozávodní (hromadné) dovolené u běžných firem může být ale nařízené volno maximálně 2týdenní (tedy 10 pracovních dní v kuse). Pokud se jedná o umělecký soubor, může nařízená hromadná dovolená trvat až 4 týdny v kuse.
Může mě zaměstnavatel z dovolené odvolat?
Ano, zaměstnavatel má právo zaměstnance z dovolené odvolat (ačkoliv je to až ta poslední možnost). K takovému kroku je ale možné přistoupit pouze ve výjimečných případech a ze závažných provozních důvodů (např. havárie, výpadek klíčového pracovníka). Zaměstnavatel poté musí zaměstnanci nahradit veškeré prokazatelné náklady, které vám v důsledku zrušení dovolené vznikly (storno zájezdu, doprava zpět, ubytování apod.)
Žádost o dovolenou
Žádat o dovolenou může zaměstnanec prostřednictvím docházkového systému, případně také odevzdáním písemné žádosti. Její vzor si můžete jako samostatný dokument stáhnout také zde.
Jak a kdy požádat o dovolenou?
O dovolenou musí zaměstnanec požádat písemně (prostřednictvím docházkového systému, e-mailem či, vyplněním formuláře, a to alespoň 14 dní předem, pokud se tedy se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Vybírání dovolené po jednotlivých dnech nebo dokonce po hodinách je sice možné, ale vždy podléhá souhlasu zaměstnavatele a primárně by mělo probíhat v souvislejších celcích – zákoník práce vyžaduje, aby alespoň jednou ročně zaměstnanec čerpal dovolenou minimálně 2 týdny v kuse.
Musí zaměstnavatel žádosti vyhovět?
Zaměstnavatel žádosti o dovolenou vždy vyhovět nemusí, protože, jak už bylo zmíněno výše, podle zákoníku práce určuje dobu čerpání dovolené primárně zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Bez schválení zaměstnavatele tedy dovolenou čerpat není možné.
Jakmile ale zaměstnavatel dovolenou schválí, stává se tento termín závazným, a tak ji nemůže po pár dnech zase jednostranně zrušit.
Tichý souhlas neplatí
V českém pracovním právu skutečně platí, že tichý souhlas nebo pouhé oznámení dovolené zaměstnancem nestačí k tomu, aby mohl zaměstnanec dovolenou začít čerpat.
Pokud tedy zaměstnanec odejde na dovolenou bez schválení (např. ji pouze oznámí a čeká, že když nadřízený nic neřekne, je to v pořádku), riskuje, že budou dny jeho nepřítomnosti považovány za neomluvenou absenci.
Čerpání dovolené po hodinách (od 2021)
Čerpání dovolené po hodinách podle zákoníku práce platí v ČR od 1. 1. 2021 (podle novely zákoníku práce č. 285/2020 Sb.). Dovolená se tedy už nepočítá na celé dny, jako tomu bylo do roku 2020, ale výhradně v hodinách. Roční nárok na 4 týdny dovolené tak při 40hodinovém úvazku odpovídá 160 hodinám, při 5 týdnech to je 200 hodin.
Proč se dovolená počítá na hodiny?
Ke vzniku počítání dovolené na hodiny došlo primárně kvůli spravedlnosti a přesnosti, tedy především s ohledem na zaměstnance s nepravidelnou pracovní dobou nebo těmi, kteří pracují na směny. Místo dní se proto nyní odečítá přesná délka směny, což zabraňuje znevýhodnění, pokud dovolená připadne na dlouhý či krátký pracovní den.
Jak funguje čerpání v hodinách?
V případě, že máte za jeden kalendářní rok nárok na 160 hodin dovolené, dojde při čerpání absence za 8hodinovou směnu k odečtení 8 hodin. Zůstatek dovolené tak bude poté činit 152 hodin. Pokud budete čerpat pouze půl dne dovolené (v tomto případě tedy 4 hodiny), zbude ve vašem fondu dovolené 156 hodin.
Stejně to funguje u směn jiného hodinového rozsahu. Pokud si vybíráte volno v den, kdy máte naplánovanou 12hodinovou směnu, odečte se z fondu dovolené 12 hodin, u 6hodinové směny to pak bude jen 6 hodin.
Dovolená ve specifických situacích
Nárok na dovolenou a její čerpání se v některých životních situacích řídí specifickými pravidly. Pojďme se podívat na ty nejčastější.
Dovolená ve zkušební době
Zaměstnanec si může vzít dovolenou i během zkušební doby, pokud splní podmínky vzniku nároku – pracovní poměr trvá alespoň 28 kalendářních dní a odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby. Konkrétní podmínky čerpání ale určuje zaměstnavatel a interním předpisem může stanovit, že dovolenou lze čerpat až po skončení zkušební doby. Zkušební doba se v případě čerpání dovolené o tyto dny prodlužuje.
Dovolená při výpovědi a skončení pracovního poměru
Při skončení pracovního poměru má zaměstnanec právo zbývající dovolenou:
- vyčerpat před koncem pracovního poměru,
- nechat si ji proplatit ve formě náhrady mzdy,
- po dohodě s novým zaměstnavatelem převést k němu (v praxi výjimečné).
Proplacení nevyčerpané dovolené při skončení pracovního poměru je jediným případem, kdy je dovolenou možno proplatit. Proplacení dovolené během trvání pracovního poměru možné není.
Dovolená a nemocenská (pracovní neschopnost)
Pokud pracovní neschopnost nepřesáhne 20násobek týdenní pracovní doby (tj. 800 hodin při plném úvazku), čas na nemocenské se započítává jako odpracovaná doba a nárok na dovolenou se nekrátí. Pokud je limit překročen, dovolená se poměrně sníží.
Pracovní úraz nebo nemoc z povolání ale tvoří výjimku. V tomto případě se celá doba pracovní neschopnosti počítá jako výkon práce bez ohledu na délku.
Pokud zaměstnanec onemocní v průběhu čerpání dovolené, může ji přerušit a požádat lékaře o neschopenku – zbývající dny dovolené si pak vyčerpá později.
Dovolená a mateřská či rodičovská dovolená
Mateřská dovolená (typicky 28 týdnů) se pro účely nároku na dovolenou počítá jako plnohodnotně odpracovaná doba. Po jejím skončení si zaměstnankyně může (a často je to výhodné) dočerpat zbývající řádnou dovolenou ještě před nástupem na rodičovskou dovolenou – po dobu čerpání pobírá náhradu mzdy.
Rodičovská dovolená se oproti tomu pro účely nároku na dovolenou započítává nejvýše do 20násobku týdenní pracovní doby (a to pouze v případě, že zaměstnankyně/zaměstnanec v daném roce odpracoval alespoň 12násobek týdenní pracovní doby).
Stará dovolená: převod a propadnutí
Do kdy musím vybrat loňskou (starou) dovolenou?
„Starou“ dovolenou, tedy dovolenou z loňského roku, musí zaměstnanec vyčerpat nejpozději do konce následujícího kalendářního roku (např. dovolenou z roku 2025 tedy musíte vyčerpat do 31. 12. 2026).
Kdy si mohu dovolenou určit sám?
Podle českého zákoníku práce platí, že pokud zaměstnavatel neurčí čerpání staré dovolené (kterou si zaměstnanec převedl z minulého roku) nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, získává zaměstnanec právo určit si čerpání této dovolené sám. V takovém případě musí zaměstnavateli oznámit termín čerpání minimálně 14 dní předem (písemně, např. e-mailem nebo přes docházkový systém).
Může stará dovolená propadnout?
Stará (nevyčerpaná) dovolená v České republice v běžném pracovním poměru nemůže propadnout. Zaměstnavatel ji zaměstnanci musí převést do následujícího kalendářního roku a následně určit, kdy ji zaměstnanec vyčerpá. Nárok na dovolenou zaniká zaměstnanci pouze při skončení pracovního poměru, přičemž v případě nevyčerpání musí být zaměstnanci proplacena. Pokud si dovolenou nevyberete, převádí se. Ačkoliv v praxi se s tím příliš nesetkáváme, zaměstnavatel takovým počínáním riskuje pokutu.
Často kladené otázky
Kolik dní dovolené musí zaměstnavatel poskytnout?
Základní zákonná výměra je 4 týdny (20 pracovních dní) ročně. U zaměstnanců odměňovaných platem je to 5 týdnů, u pedagogických a akademických pracovníků 8 týdnů.
Kdy vzniká nárok na dovolenou novému zaměstnanci?
Nárok vzniká po splnění dvou podmínek: pracovní poměr trvá alespoň 28 kalendářních dní a zaměstnanec odpracoval alespoň 4násobek své týdenní pracovní doby (typicky 160 hodin při plném úvazku).
Může zaměstnavatel nařídit celou dovolenou?
Ano. Zákoník práce nestanovuje maximální počet dní, které zaměstnavatel může nařídit. Teoreticky tedy může nařídit vyčerpání celé roční výměry. Musí ale přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance a nařízení oznámit alespoň 14 dní předem. U celozávodní (hromadné) dovolené platí limit 2 týdny.
Může zaměstnavatel nařídit dovolenou ze dne na den?
Ne. Zaměstnavatel je povinen oznámit nařízení dovolené minimálně 14 dní předem. Kratší termín je možný jen po dohodě obou stran.
Co se stane, když nevyčerpám celou dovolenou?
Nevyčerpaná dovolená nepropadá. Automaticky se převádí do dalšího roku. Pokud do 30. června následujícího roku zaměstnavatel neurčí její čerpání, právo určit termín přechází na zaměstnance.
Lze si vzít dovolenou jen na 2 hodiny?
Pokud máte plný úvazek a pracujete standardně 8 hodin denně, není to možné. Zákoník práce sice stanovuje, že dovolenou lze se souhlasem zaměstnavatele čerpat na kratší dobu než jednu směnu – nejkratší možná dovolená je ale vždy jedna polovina dané směny. To znamená, že v případě plného úvazku a 8hodinových směn je možné si vzít dovolenou na 4 hodiny (tedy půlden), nikoliv kratší. Kratší volno než půl směny (např. 2 hodiny) zákon umožňuje pouze tehdy, jde-li o zbytek nevyčerpané dovolené, který je kratší než polovina směny, nebo v případě, že pracujete 4 hodiny denně, a 2 hodiny tudíž tvoří polovinu běžné směny.
Mají nárok na dovolenou i dohodáři (DPP, DPČ)?
Ano, od 1. ledna 2024. Podmínkou je, že dohoda trvá alespoň 4 týdny a zaměstnanec v daném kalendářním roce odpracuje minimálně 80 hodin.
Mohlo by vás zajímat
Legislativní změny ve mzdách pro rok 2026
Brigádníci na DPP a DPČ 2026: co by měl vědět každý zaměstnavatel
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ): nová pravidla a povinnosti zaměstnavatelů
