V účetní praxi se můžeme setkat s obchodní transakcí, kdy jedna společnost nabývá za úplatu od druhé společnosti celý obchodní závod nebo jen jeho vybranou část.
V tomto případě se nejedná o akvizici společnosti, nýbrž o převod vlastnických práv k jednotlivým složkám majetku a závazkům.
Při koupi obchodního závodu dochází tedy k převzetí konkrétních složek majetku a závazků a jejich začlenění do účetnictví kupujícího. Ten se může rozhodnout, jakým způsobem ocení nově nabytý majetek a závazky, což s sebou nese dopady do účetnictví a účetního výkaznictví.
Samostatnou kapitolou je stanovení kupní ceny. V případě, že se jedná o nespojené osoby, může být tato stanovena prakticky v libovolné výši, záleží pouze na vzájemné dohodě mezi obchodními stranami. V běžné praxi se velmi často vyhotovuje znalecký posudek, který slouží jako odrazový můstek pro její stanovení.
V ideálním světě by celá transakce probíhala jedním ze dvou způsobů. Před koupí obchodního závodu by došlo k vyhotovení znaleckého posudku, kterým by byly oceněny jednotlivé složky majetku a závazků přecházejí při koupi na kupujícího, a následná kupní cena by odpovídala přesně tomuto ocenění. V ten okamžik by kupující pouze do svého účetnictví jednotlivé složky začlenil k datu koupě proti účtu Jiných závazků a úhradou kupní ceny by bylo vše vypořádáno. Druhou možností by bylo stanovit kupní cenu přesně ve výši účetních zůstatkových hodnot, které by následně byly převedeny do účetnictví kupujícího.
V reálném světě takové situace nastávají málokdy a kupní cena se z objektivních i subjektivních důvodů od výše uvedeného ocenění liší. V tento okamžik vzniká na straně kupujícího goodwill nebo oceňovací rozdíl, jejichž odpisy ovlivňují výsledek hospodaření účetní jednotky v několika následujících účetních období.
Pokud neexistuje znalecký posudek, pak kupující nemá jinou možnost, než převzít hodnoty z účetnictví prodávajícího a přesně v této výši je začlenit do svého účetnictví. Rozdíl mezi kupní cenou a převzatým majetkem a závazky na straně kupujícího je pak oceňovací rozdíl (vykazován jako dlouhodobý hmotný majetek), který následně účetní jednotka odepisuje 180 měsíců. Pouze v případě, že by nabyla aktiva s nižší živostností než 15 let, může účetní jednotka oceňovací rozdíl odepisovat kratší dobu. V okamžiku vyřazení posledního aktiva nabytého touto koupí, dojde též k vyřazení i zbývající části neodepsaného oceňovacího rozdílu.
V případě existence znaleckého posudku, kterým se ocení jednotlivé složky majetku a závazků, má kupující na výběr ze dvou možností. Může postupovat stejně jako v předchozím případě, nebo může jednotlivé složky majetku a závazků začlenit do svého účetnictví právě dle tohoto posudku. Rozdíl mezi kupní cenou a hodnotami dle znaleckého posudku pak tvoří goodwill (vykazován jako dlouhodobý nehmotný majetek, bez ohledu na jeho výši), který následně účetní jednotka odepisuje 60 měsíců. V případě vyřazení posledního aktiva nabytého koupí dojde opět i k vyřazení zbývající části neodepsaného goodwillu.
Jak je z uvedeného vidět, rozhodnutí o ocenění při koupi obchodního závodu následně ovlivňuje výsledek hospodaření společnosti (záporně nebo kladně, dle toho, jestli kupní cena byla vyšší, či nižší než ocenění nabytého majetku) 5 let v případě goodwillu či 15 let v případě oceňovacího rozdílu. Záleží pouze na konkrétní situaci, zdali je pro společnost výhodnější účtovat o goodwillu či o oceňovacím rozdílu, pokud jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky a má tedy možnost volby.
